V roce 2005 zastupitelstva šesti obcí z předhůří Bílých Karpat, tedy Bánova, Bystřice pod Lopeníkem, Korytné, Nivnice, Suché Lozi a Vlčnova, rozhodla založit sdružení obcí za účelem vzniku nového mikroregionu a vzniklo tak Východní Slovácko. K rozhodnutí vedla potřeba vytvořit v této oblasti podmínky pro rozvoj turistiky a zajistit moderní rekreační složku infrastruktury regionu. Cílem je příjemné interaktivní prostředí sloužící nejen návštěvníkům, ale i místním občanům. Vždyť tam, kde se obec a krajina kolem ní stane dobrým domovem, místní rádi zůstávají a přespolní se rádi vracejí.
"V regionu můžete navštívit např. muzeum pálenic, rodiště Komenského, vyhaslou sopku s kalvárií, minerální prameny Slatina a Smraďačka, lesní kapličky nebo morový hřbitov. Pro cykloturisty byly vybudovány cyklostezky propojující Východní Slovácko s širokým okolím."
Moto Východního Slovácka: „Tulák, poutník i obyčejný turista, který projde celý svět a přitom se rád vrací do našeho regionu – to je naše nejkrásnější odměna.“
Obce mikroregionu:
Obec Bánov najdete asi 6 km východně od Uherského Brodu na úpatí Bílých Karpat. Kolem obce prochází mezinárodní silnice E 50, která v podstatě kopíruje jednu z nejstarších obchodních cest střední Evropy. Bánov, který byl bezmála tisíc let první (či poslední) osadou na této cestě, patří k nejstarším obcím celé jihovýchodní Moravy.
Bánov letos otevřel nové víceúčelové sportoviště pro školu i veřejnost, pořídil hasičům novou cisternovou automobilovou stříkačku a v současnosti pracuje na nových bezbariérových chodnících při hlavním průtahu obcí.
Zajímavosti:
Folklórní soubor Kohútek oslaví letos 45. výročí svého založení. Pravidelně se účastní folklórních festivalů a slavností jak doma, tak i v zahraničí. Soubor vydal vlastní CD s písněmi z Bánova a okolí. Vedoucím souboru je Aleš Pavlíček.
Mužský sbor Hútek pod vedením Oldřicha Havla – ochotně se účastní obecních a regionálních akcí, opakovaně i na Slavnostech vína. Mužský sbor Hútek zahájil svoji činnost 18. září 2009 díky lásce zakládajících členů k lidové písničce a díky odbornému vedení Jurky Chovance - nestora bánovského folklóru.
Ženský sbor Zpěvule vede paní Helena Vystrčilová. Zpěvule jsou zatím nejmladším folklórním tělesem v Bánově, ale v současnosti nejpočetnějším, v plné síle je jich 27.
Bystřice pod Lopeníkem
Obec Bystřice pod Lopeníkem je nejmenší a současně nejvýchodněji položenou obcí mikroregionu Východní Slovácko. Poloha předurčila, že obec byla vždy chudobná a i bohatá zároveň. Bohatá přírodními krásami, kulturou, zvyky a legendami. Chudobná proto, že mezi Uhrami a Českými zeměmi byl po dlouhá staletí válečný stav, který obci přinášel záhubu.
Obec velmi dbá na udržování lidových tradic, kterým se věnují už děti v základní a dokonce i mateřské škole. Kromě specifických krojů, zejména mužských zimních, jejichž součástí jsou ženské šátky vázané přes boky a rameno a šavle, je naší jedinečnou folklorní tradicí tanec „Pod šable“, v této podobě jinde netancovaný. Kromě chlapců, kteří si říkají „Bobkovníci“, jej tradičně tančí i dívky. Další jedinečností je způsob udržování těchto tradic. V obci není stálý folklorní soubor, s hrdostí a ochotou tyto starodávné obyčeje již po desetiletí dobrovolně udržuje mládež, v dřívějších dobách to bývali odvedenci, „legrúti“, a věkem odpovídající dívky, bez jejichž organizačních schopností by to prostě nešlo.
Počiny obce v posledním období: V roce 2015 byla provedena oprava historické kamenné zvonice, za jejíž realizaci získala obec ocenění "Zlatou cihlu" v rámci krajského kola soutěže Vesnice roku 2017. V roce 2016 obec otevřela obecní muzeum v krásném a zachovalém historickém domku, který pro tento účel vykoupila. V loňském roce vybudovala také komunikaci a inženýrské sítě v nové lokalitě pro výstavbu 16 rodinných domů. V současné době kromě drobnějších stavebních akcí probíhá novostavba mateřské školy s kapacitou 50 dětí.
Zajímavosti:
Staré lomy s vzácnou flórou, CHKO Bílé Karpaty – biosférická rezervace UNESCO
Ze všech obcí mikroregionu Východní Slovácko se Korytná považuje za čistě Bělokarpatskou obec, jelikož se celým svým katastrem rozprostírá na území CHKO Bílé Karpaty. Krásný pohled na tuto obec se vám naskytne z rozhledny Obecnice, která je velmi navštěvována turisty. Dnes už můžeme říci, že se stala tradičním místem, ke kterému je každoročně obcí pořádán velmi oblíbený „Poštěpánský výšlap“. Také se osvědčila jako krásné místo pro konání svatebního obřadu.
Obec vznikla pravděpodobně v roce 1270, avšak první zmínka o ní pochází z roku 1357. Obec zažívala stejně jako její široké okolí ničivé nájezdy. Poslední z velkých katastrof se udála v roce 1895, kdy za velkého požáru vyhořelo 21 korytňanských usedlostí.
Během druhé světové války nabyla Korytná strategického významu při převádění uprchlíků na Slovensko. Od roku 1942 se zde začaly vytvářet zárodky partyzánských skupin a s blížícím se příchodem fronty na jaře 1945 se členové partyzánských oddílů zapojovali i do bojové činnosti.
Nyní v obci žije 920 obyvatel, současným starostou obce je pan Josef Klon, místostarostou obce pan Jakub Vacula. Vedení obce se zaměřuje především na oblast životního prostředí – čištění a úpravu zdrojů pitné vody, vysazuje medonosné stromy a keře. Po cestě k nově vybudované dominantní vodní nádrži v lokalitě Nad Močířky si můžete odpočinout a pokochat se krásným výhledem od letos nově postavené zvoničky, která je vyrobena z pískovce a ozdobena krásným bronzovým zvonem. O vřelém vztahu k přírodě svědčí také už potřetí získaný mezinárodní titul EKOŠKOLA, na který jsou patřičně hrdé jak děti místní mateřské školy spolu s rodiči a učitelkami, tak vedení školy a obce.
Mezi zajímavosti obce patří také:
V obci se nachází sportovní hala, areál tenisových kurtů, ale také nedávno vybudovaný amfiteátr, ve kterém obec začala pořádat koncerty. Po Ivo Jahelkovi to byl letos krásný koncert paní Lenky Filipové. Amfiteátr je využíván také k pořádání příměstského tábora, jehož vedoucí je jedna z učitelek korytňanské základní školy, paní Světlana Čagánková.
Obec velmi podporuje její kulturní dění. Pro reprezentaci slavnostní akcí zakoupila také díky dotaci ministerstva zemědělství 8 ks ženských krojů.
Dnes reprezentují obec Korytnou: Starosta obce pan Josef Klon, místostarosta obce pan Jakub Vacula.
Děti ZŠ a MŠ Korytná přichází v čele s paní ředitelkou Mgr. Petrou Píškovou; škola se dětem intenzivně věnuje, o čemž svědčí mnohá krásná vystoupení v rámci akcí konaných v Korytné, jako je oslava dne matek, či Svatováclavských hodů.
Mužský pěvecký sbor „Mužáci“ v čele s uměleckou vedoucí p. Ludmilou Věrnou obec reprezentoval mimo jiné v Jankovicích, Bánově, zazpíval si spolu s Heligonkáři z Kopanic na Svatováclavských hodech, či umí potěšit svým zpěvem také obyvatele místního charitního domu, či na oslavách svých jubilujících kolegů. Účastní se rozsvěcování vánočního stromu a místních oslav. Zpěváci jsou také součástí místního kostelního sboru.
Nivnice je výstavná a bohatá obec na trase z Uherského Brodu do centrální části Bílých Karpat k Velké Javořině. Podle historických dokumentů je Nivnice pravděpodobným místem narození učitele národů Jana Amose Komenského, který tu prokazatelně žil a byl zde i pokřtěn. V roce 1895 zde byl učiněn významný nález. Přímo ve vsi byl vykopán veliký prastarý zvon se špatně čitelným nápisem, jehož pozdější rozluštění překvapilo všechny odborníky. Nápis velebí Ježíše Krista a pochází z roku 1001. To znamená, že se jedná o jeden z nejstarších písemných dokladů z území Moravy.
Nivnice je známa nejen jako rodiště J.A.Komenského, ale i velmi aktivním kulturním a sportovním životem. Infrastruktura, vzhled a okolní příroda staví Nivnici do popředí zájmu o bydlení i návštěvy. Výborná dostupnost, nabídka ubytování v hotelu Savary, v chatkách či kempu Nivnické riviéry přitahuje ročně velké množství návštěvníků.
Obec Nivnice je v pohybu: nabízí modernizovaný areál Nivnické riviéry – koupaliště a kempu, tenisové kurty, workoutové hřiště, modulární pumptrackovou dráhu, singletrack, cyklostezky, sportovní areál. To vše při zachování lidových tradic a velké podpory všech spolků kulturních i sportovních, které přispívají k životu obce. Nabízí slunce i stín, vůni lesa a přírody, příjemné jednání a neodmyslitelně výbornou slivovici. Navštivte Nivnici, nebude zklamáni.
Zajímavosti:
V obci aktivně pracuje 37 různých spolků a organizací, jejichž zástupce v průvodu doprovází dechová hudba Nivničanka pod taktovkou Ing. Pavla Goroše.
NIVNIČANKA – Jak je patrno již z názvu hudby, tak Nivničanka pochází z moravské obce Nivnice, která leží asi 6km jižně od bývalého královského města Uherského Brodu. Národopisně patří Nivnice k části nazývané "Moravské Slovácko", a tedy mezi oblasti, kde se dodnes udržují lidové zvyky a kroje.
Od roku 1984 nese hudba oficiální název“ Nivničanka“. Během této dlouhé existence se v hudbě vystřídala celá řada, jak muzikantů, tak i kapelníků a dirigentů. V současné době je kapelníkem Ing. Pavel Goroš.
Nivničanka se orientuje na taneční a poslechovou hudbu převážně moravských autorů, ale do jejího repertoáru samozřejmě patří i skladby českých a zahraničních autorů. Za zmínku stojí také to, že 70% členů je přímo z Nivnice, což je mezi dnešními dechovými hudbami velmi neobvyklé.
V prosinci 2004 hudba na svou památku živě nahrála CD nosič s vánoční tématikou „Vánoční čas“.
Nivničanka má za sebou již celou řadu vystupování na různých festivalech, plesech, zábavách, hodech, společenských a církevních slavnostech, ale také zahraniční vystoupení v Belgii, Rakousku, Německu, Polsku a Holandsku.
Při příjezdu z kterékoliv strany do obce Suchá Loz vás nejprve pozdraví štíhlá bílá věž kostela sv. Ludmily. Tato odvážně vysoká stavba byla dokončena teprve před několika lety a patří k nejmodernějším a také největším sakrálním stavbám v celém regionu. Jinou místní atraktivitou je pramen lithiové minerální vody zvané Lozanka, v současnosti známá pod názvem Slatina, která má podobné účinky jako některé minerální vody v nedalekých lázních Luhačovice. Obec si tohoto minerálního pramene velmi cení a v současné době je zde již vybudován odpočinkový areál včetně velkého altánu, posezení i parkoviště. Dále v obci najdete obecní muzeum, kde probíhají různé kulturní akce. Cyklisty potěší také 2,5 km dlouhá cyklostezka mezi obcí Suchá Loz a obcí Nivnice.
Obec Suchá Loz se v posledních letech zaměřila na rozšiřování obecní infrastruktury, žádané jsou stavební pozemky vybavené inženýrskými sítěmi.
Zajímavosti:
Plkotnice – spolek vdaných žen ze Suché Lozi, vedoucí Mgr. Eva Gazdíková,
Účastní se mnoha akcí v okrese Uherské Hradiště (např. Sečení trávy v Buchlovicích), ale i na Slovensku v rámci projektů přeshraniční spolupráce, jsou aktivní od r.2005, podařilo se jim vydat jedno vlastní CD.
Na posledních výběžcích Bílých Karpat v kotlině podél Vlčnovského potoka se rozkládá Vlčnov. Obec, kterou nejen její obyvatelé pyšně nazývají Perlou Slovácka. První písemné zmínky o Vlčnovu pocházejí z roku 1264, z té doby je v obci dochováno jádro kostela sv. Jakuba staršího tvořené gotickou kaplí. V loňském roce obec slavila výročí 750 let od první písemné zmínky.
Při příjezdu od Uherského Brodu zaujme nad Vlčnovem silueta památkově chráněného areálu vlčnovských búd, což jsou vinohradnické stavby, pocházející z druhé poloviny 19. století. Z búd se rád v minulosti kochal pohledem i slavný malíř Joža Uprka, když ve Vlčnově tvořil svůj slavný obraz Vlčnovská jízda králů.
Poslední květnovou neděli se rozezní po Vlčnově vyvolávky o „králi poctivém, ale velmi chudobném“ a na svoji cestu se vydává stejně jako nespočet generací před nimi družina legrútů se svým králem s růží v ústech – to je Jízda králů, která je od roku 2011 zapsána na reprezentativním seznamu nehmotné kultury světa UNESCO.
Olíbeným turistickým cílem Vlčnova je Muzeum lidových pálenic a nelze opomenout tradiční gastronomickou specialitu – vlčnovské vdolečky.
Počiny obce: největším počinem v letošním roce bylo znovuoteření koupaliště po rozsáhlé rekonstrukci za cca 35 mil. korun. V současné době se dokončuje oprava dvou místních komunikací a oprava kanalizace.
Zajímavosti:
Soubory v průvodu:
Mužský sbor Vlčnov – Současný Mužský sbor byl založen v roce 2003 a má 23 členů. Navázal na tradici zpívání ve Vlčnově. V repertoáru má lidové písně z celého Slovácka, ale hlavně z vlčnovského regionu. Snaží se udržet lidovou píseň živou, bez úprav a uměleckých zásahů pro další generace. Jejich vystoupení neodmyslitelně patří k programům jízdy králů, hodovému zpívání, ale i mnoha dalším akcím ve Vlčnově, v jeho okolí i za hranicemi. Organizačním vedoucím souboru jsou Otto Holeček a Jiří Ulčík, sbormistrem Petr Mikulec.
Dechová hudba Vlčnovjané – Vlčnovská dechovka má v obci více než 130letou tradici. Za tuto dobu se zde vystřídalo několik generací hudebníků. Základ dnešní vlčnovské dechovky tvoří zejména mladí nadšení muzikanti z Vlčnova i z blízkého okolí. Kapela hrává na různých akcích nejen ve Vlčnově, výjimkou nejsou ani vystoupení v Čechách a na Slovensku. V rozmanitém repertoáru se objevují úpravy lidových písní, skladby českých, moravských, ale i slovenských autorů.
Folklórní soubor Vlčnovjan a cimbálová muzika Čardáš – Zpěvnost a taneční bohatství této obce pomáhá nemalou měrou udržovat folklorní soubor Vlčnovjan, založený v roce 1972. Soubor se zaměřuje při zpracování písňového a tanečního materiálu na Vlčnov a blízké okolí, tedy oblast Uherskobrodska, Kopanice na moravsko –slovenském pomezí a Luhačovické Zálesí. Ve svém repertoáru má kromě typických párových točených tanců, také mužské tance prestižního charakteru, v nichž tanečníci předváděli svou dovednost a taneční zdatnost. V choreografických úpravách ožívají také staré zvyky, jako svatba, jízda králů, hody, masopust a další. Každoročně se jako domácí účastní vlčnovské jízdy králů a významných slavností v obci i regionu, navštívil mnohé evropské i vzdálenější destinace. Soubor doprovází cimbálová muzika Čardáš.
Cimbálová muzika Čardáš vznikla roku 1999 z dětské cimbálové muziky Základní umělecké školy v Bojkovicích, jejím domovským prostorem je nyní obec Vlčnov. Zpracovává písně především z Luhačovického Zálesí, Moravských Kopanic a Uherskobrodska. Od roku 2002 doprovází folklorní soubor Vlčnovjan, primáškou je Petra Jakšíková.
Dětský folkórní soubor Vlčnovjánek – Dětský folklorní soubor Vlčnovjánek pracuje v rodné obci už několik desetiletí, jeho vznik je datován do roku 1961. Je to nejstarší folklorní kolektiv ve Vlčnově. Tančí a zpívají zde děti přibližně ve věku od 6 do 12 let, zpracovávají folklorní materiál převážně z Vlčnova a blízkého okolí, tedy oblast Uherskobrodska. Hlavní repertoár tvoří scénické ukázky zvyků a obyčejů (jízda králů, vynášení smrtky a létečka, Velikonoce, fašank) a pomáhá uchovávat místní tance a nářečí. Děti vystupují v tradičních vlčnovských krojích, ale i v jednoduchých tanečních, zrekonstruovaných podle starších vzorů. Vedoucími jsou Petra Kučerová Brandysová a Šárka Jedličková.
Král Jízdy králů r.2022 s královskou družinou
Letošní král Zdeněk Janča se svou rodinou a královskou družinou legrútů a družiček. Jízda králů ve Vlčnově se tradičně konala poslední květnovou neděli a již nyní vás srdečně zveme na tu další
Manažeři mikroregionu Východní Slovácko
- Milan Bauka
- Ing. Pavel Rada
- Mgr. Vojtěch Surmař
Představení mikroregionu: Mariánské náměstí
