„Široká dolina, úrodná rovina, zahrady, pole, vinohrady, z Hradišťa kúsek dál, hrad Buchlov – lesů král, z dávných dob na skále, stojí tady…“
Slova písně „Zahrada Moravy“ plně vystihují krajinu pod Buchlovem. Kraj protkaný historií, pověstmi o dobách dávno minulých, krásnou přírodou, ale i kraj lidí respektujících a dodržujících dávné tradice. Jednou z takových tradic je například včelařství, které provází člověka takřka od nepaměti, vždyť nejstarší zmínky o sběru včelího medu se datují do 12. tisíciletí př. n. l. Z té doby se dochovala kresba znázorňující vybírání medu v Pavoučí jeskyni poblíž Bicorp u Valencie.
Vyřezávané úly vymizely z moravské krajiny v polovině 20. století. Kdysi stály skoro u každého stavení a dnes nám začínají chybět. Také proto vznikla myšlenka společného projektu, na jehož konci bylo zhotovení čtrnácti krásných a umělecky hodnotných klátových úlů se šindelovými stříškami. Najít vhodné, téměř tři sta let staré duby, nebylo jednoduché, ale tady se to podařilo. A jak úly vypadají? Při jejich prohlídce budete pátrat v paměti, do jaké pověsti patří třeba k smrti vystrašená žena s dítětem v náručí, sklář se sklářskou píšťalou, pasáček ovcí či vinař. …že jsou Vám tyto výjevy povědomé? Není divu. Výtvarné předlohy čerpali autoři z knížky „Pohádky a pověsti Buchlovských hor“, která byla výstupem jiného projektu. Těm pozorným neunikne ani značka, která ale neslouží jako ozdoba, ale určuje vlastnické znamení.
I takový je mikroregion nesoucí jméno po stařičkém, hrdém hradu Buchlov. Že Vás toto místo zaujalo? Přijměte prosím pozvání do Mikroregionu Buchlov – území 14 obcí: Buchlovice, Boršice, Břestek, Hostějov, Medlovice, Modrá, Osvětimany, Salaš, Staré Hutě, Stupava, Stříbrnice, Tupesy, Velehrad, Zlechov. V každé obci najdete jeden úl, který si budete moci prohlédnout, a pokud budeme mít štěstí, tak v příštím roce ochutnat i med od včelek, které se zde letos poprvé zabydlely.
Nádvoří a sklepy Františkánského kláštera
Boršice jsou velkou slováckou vinařskou obcí s 2 220 obyvateli, ležící v podhůří Chřibů v nadmořské výšce 188-334 m. Boršický katastr má rozlohu 984 ha a rozkládá se v údolí Dlouhé řeky a Medlovického potoka.
Dominantou obce je kostel sv. Václava. Svou polohou a přírodními podmínkami jsou Boršice předurčeny pro pěstování vinné révy a výrobu vína. Obec je vyhlášená koštem vína, který se koná každý rok na velikonoční neděli v sále kulturního domu, a jsou zde vystavovány vzorky vín v počtu okolo jeden tisíc. Obec udržuje bohaté lidové tradice. Folklorní soubor Pentla ve spolupráci s obecním úřadem a místní mládeží pořádá mnoho kulturních akcí, např. každou třetí říjnovou neděli Slovácké hody s právem, jejichž součástí je hodová zábava, na které hraje domácí dechová hudba Boršičanka.
Obec Boršice se v roce 2014 umístila na 1. místě v celostátní soutěži O nejlepší obecní a městský zpravodaj, kterou pod záštitou ministra financí pořádá Univerzita Palackého v Olomouci.
Oficiální stránky obce: www.borsice.cz
Obec Břestek leží v malebném údolí Zlechovského potoka v nadmořské výšce 238 m a je jednou z nejseverněji položených vinohradnických obcí. V břesteckém katastru, který se rozkládá na ploše 1 406 ha a jehož součástí je i osada Chabaně, žije 870 obyvatel. Břestek patří mezi nejstarší obce Zlínského kraje. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141.
Ke zdejším kulturním památkám patří barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. pol. 18. století, a kaplička Panny Marie Sedmibolestné, postavená roku 1720. Architektonicky velmi zajímavou stavbou z roku 1888 je také novogotická zvonice na návsi. Památkově chráněné chalupářské stavení č. p. 157 je typickou stavbou lidové architektury s historickým vinným sklepem z 19. století. V obci jsou také dva pomníky věnované obětem 1. a 2. světové války.
Zdejší přírodní zajímavostí je památný strom sekvojovec obrovský s obvodem kmene 650 cm a výškou 38 m, rostoucí na Chabaních. Traduje se, že byl vysazen zhruba před 200 lety hrabětem Berchtoldem. Přírodní památka Břestecká skála, představující pískovcové skály ukryté v lesním porostu nedaleko od obce, je vyhledávána nejen turisty, ale i horolezci.
V obci jsou lidové tradice stále živé díky pořádání četných kulturních akcí (např. Vaření trnek, Šlapání zelí, Rozsvěcení dýní, Martinské hody a další). Obec je také známá tradičním lednovým putováním kolem Břestecké skály, koštem vín na „bílou“ velikonoční sobotu, červencovým folkcountry festivalem Břestecký pinkl a zářijovou krojovanou poutí ke kapličce Panny Marie Sedmibolestné.
Oficiální stránky obce: www.brestek.cz
Městys Buchlovice je největší obcí Mikroregionu Buchlov jak výměrou katastru (3 196 ha), tak i počtem obyvatel (2 442 osob). Městečko leží na březích Buchlovického potoka v nadmořské výšce 234 m na jihovýchodním úpatí Chřibů, jemuž dominují vrchy Holý kopec, Buchlov a Modla. Buchlovice jsou jednou z hlavních bran do Chřibů, výchozím místem turistických stezek i cyklistických tras, které nás zavedou k nejzajímavějším místům v okolí.
Dávné osídlení místa dokumentují pravěké nálezy z období paleolitu a neolitu, významné slezsko-platěnické hradisko na Holém kopci a menší, stejně staré hradisko na Modle.
O samotném městečku se poprvé dozvídáme z listiny z roku 1202. Od roku 1540 se Buchlovice staly trvalou součástí panství hradu Buchlova. S Buchlovicemi jsou spojeny významné národní kulturní památky, mezi něž patří hrad Buchlov, založený českým králem v 1. polovině 13. století jako strategická a správní pevnost. Na sousedním kopci stojí raně barokní kaple sv. Barbory z let 1672 – 1673, která sloužila jako hrobka rodu Berchtoldů.
Další národní kulturní památkou je zámek Buchlovice z počátku 18. století, postavený Janem Dětřichem z Petřvaldu. Zámecká zahrada a park vznikaly současně se zámkem od počátku 18. století a dnes patří rovněž k nejvýznamnějším u nás.
K dalším pamětihodnostem náleží raně barokní kostel sv. Martina, vystavěný v letech 1640 – 1643, sousední fara vznikla ve stylu venkovského baroka kolem roku 1670. Neméně významnou památkou je pozdně gotická kaple sv. Alžběty na hřbitově - původně sbor Jednoty bratrské - pocházející z poloviny 16. století, bývalý lovecký zámeček a raně barokní kaple sv. Kříže z let 1670 – 1680 jsou nejstaršími stavbami v místní části Smraďavka, která dostala své jméno podle vyvěrajících sirovodíkových pramenů.
Na buchlovickém náměstí můžeme navštívit Muzeum Podhradí Buchlovice, jež nabízí expozici věnovanou čtrnácti obcím Mikroregionu Buchlov a přibližuje dějiny, národopis a život městečka. Jeho součástí je výstavní Galerie na půdě a turistické informační centrum.
Buchlovice jsou známé nejen kulturními památkami a krásou okolní přírody, ale i každoročně pořádanými kulturními akcemi. Za všechny jmenujme alespoň ty největší – Festival česneku, Kosecké písně, Svatomartinské hody s právem aj.
Oficiální stránky městysu: www.buchlovice.cz
Turistické informační centrum Buchlovice: www.tic.buchlovice.cz
Obec Hostějov leží na jižním okraji Mikroregionu Buchlov v nadmořské výšce 345 m. Území je charakteristické kopcovitou krajinou Kyjovské pahorkatiny, která se rozkládá mezi horským masivem Chřibů a údolní nivou řeky Moravy. Okolní krajina je zemědělsky využívaná, v jižní části katastru se pěstuje vinná réva. Hostějov je nejmenší obcí tohoto mikroregionu - rozloha katastru činí pouhých 96 ha. Trvalý pobyt na území této malé vesničky má 37 obyvatel, čímž se Hostějov řadí mezi obce s nejnižším počtem obyvatel nejen ve Zlínském kraji, ale i v celé České republice.
Založení vesnice se podle pověsti datuje už do doby cyrilometodějské. Na místě dnešního Hostějova prý založili kněží kláštera sv. Klimenta hostinec pro poutníky, kteří směřovali po staré cestě na Velehrad a do Pomoraví. Úsměvný je výklad vzniku názvu obce, podle něhož v těch dobách veselá společnost při přenocování na těchto místech všechno „prohostila“, čili projedla a propila. První skutečná písemná zmínka o obci pochází z roku 1371, kdy ji moravský markrabě Jan Jindřich odkázal spolu s Bzencem a dalšími obcemi svému synu Soběslavovi jako část bzeneckého panství.
Nejvýznamnější hostějovskou památkou je čtyřhranná kamenná kaple – zvonice s malým oltářem a obrazem Božské Matky z roku 1866 a tři kamenné kříže.
Staré zvyky udržované ještě v minulém století se nezachovaly. Dřívější prosebná procesí byla obnovena v roce 2010, kdy se poprvé uskutečnila májová pouť k Panně Marii Pomocnici křesťanů. Svou dlouholetou tradici má Štěpánská zábava.
Oficiální stránky obce: www.hostejov.cz
Obec Medlovice se rozkládá na území 292 ha na jižním úpatí Chřibů mezi městysem Osvětimany a obcí Stříbrnice v nadmořské výšce 330 m. V současné době má 468 obyvatel a patří věkovým průměrem k nejmladším v širokém okolí.
První písemná zmínka o Medlovicích je z roku 1351. Osada - podle pověsti založená uhlířem Medlem - zde však byla pravděpodobně již dříve. V roce 1538 byla obec připojena k buchlovskému panství. Předtím patřila k panství bzeneckému, o čemž svědčí dochované prvky, jež jsou součástí tradic – např. podoba hodového práva. Také vinný list ve znaku tuto příslušnost k vinařskému panství dosvědčuje, přestože poloha obce pro pěstování vína není příliš vhodná.
V obci stojí kaple Panny Marie, vysvěcená v roce 1866. Zajímavostí je, že měla být původně zasvěcena sv. Martinovi, ale obraz sv. Martina, darovaný hraběnkou Ludmilou Berchtoldovou, se na oltář nevešel. Roku 1930 byl v obci odhalen pomník T. G. Masaryka. Busta byla v roce 1939 zakopána a po válce - spolu s pamětní deskou zemřelým v I. a II. světové válce - slavnostně znovu instalována a zůstala na svém místě po dobu celé „normalizace“. V katastrálním území obce se nachází lom jaspisových porcelanitů, jedna ze tří lokalit v Evropě. Přírodní terakotou z tohoto lomu se kdysi zpevňovaly cesty, například i v zahradě buchlovického zámku. Pro unikátnost naleziště je těžba dnes již zastavena. Tato oblast o rozloze 1,16 ha je chráněna jako přírodní památka.
Také v této slovácké vesničce se udržují tradice, jako jsou fašanky, velikonoční hrkání, stavění máje, říjnové Havelské hody, Mikuláš, Luca a jiné.
Oficiální stránky obce: www.obecmedlovice.cz
Obec Modrá leží v malebném údolí Modřanského potoka v nadmořské výšce 220 m a těsně sousedí s obcí Velehrad. Na území katastru o velikosti 182 ha dnes žije 715 obyvatel. Obec vznikla legislativně na místě malé osady s původním názvem Neudorf až v roce 1786, ale četné nálezy dosvědčují, že její historie sahá mnohem dál. Nejstarší nálezy dokazují, že zde již před více než 6000 lety žili zemědělci. Tuto lokalitu v počátcích doby železné výrazně poznamenalo halštatské osídlení a i následné osídlení Kelty. Ani Germáni nezůstali bokem, a doposud po nich nacházíme nálezy keramiky a dalších užitných předmětů. Po období stěhování národů zejména v 8.st. osídlili lokalitu v dolní části obce Slovani. Velmi významný byl v roce 1911 objev pozůstatků slovanského kostelíka, pocházejícího z přelomu 8. a 9. století. Tato ojedinělá archeologická lokalita Na Díle byla vyhlášena národní kulturní památkou. Dnes stojí v blízkosti základů hypotetická rekonstrukce původního kostela sv. Jana, která je symbolickým památníkem Velkomoravské říše a slouží ke kulturním akcím i svatebním obřadům. Dá se říci, že zřejmě nepřetržité osídlení dnešní obce Modrá sahá až do tohoto období.
Nedaleko pod kostelíkem je vybudován Archeoskanzen Modrá, největší raně středověký archeologický skanzen v ČR. Jeho součástí je nově otevřená Klenotnice Velké Moravy. V této unikátní podzemní výstavní rotundě jsou prezentovány nejvýznamnější nálezy převážně zlatých a stříbrných šperků, zbraní a dalších zdobných předmětů, které vlastnily tehdejší elity Velké Moravy. Výstavní kolekce doposud nikdy nebyla prezentována na venkově, její část byla vystavena pouze při zvláštních příležitostech v Londýně, Paříži, Stockholmu, Praze, Brně, Bratislavě apod.
V těsné blízkosti se nachází botanická a sladkovodní expozice Živá voda s unikátním podvodním proskleným tunelem délky 8 metrů, umístěným pod hladinou rybníka. V průzračné vodě nalezneme původní druhy sladkovodních ryb, mezi kterými svou velikostí dominuje vyza velká délky cca 260cm a váhou 160kg. Součástí je i biotop s možností koupání pro návštěvníky.
Oblíbenou turistickou atrakcí je i Centrum slováckých tradic, ve kterém návštěvníci najdou přednáškovou síň, místnosti pro ochutnávku více jak sedmi desítek vzorků destilátů a přes 100 vzorků vín, funkční stylová pálenice, kde probíhá přeměna ovocných kvasů v destiláty i sušárna ovoce, zeleniny a hub. Muzeum v podkroví budovy je zaměřeno na historii vinařství, páleničářství a gastronomii s tím související.
Modrá je známá nejen krásnou krajinou s vinohrady, pasoucími se koňmi, rybníky plnými ryb a bohatou historií, ale i společenským životem s kulturními a vinařskými tradicemi, jako je fašank, pochovávání basy, pálení Morany, klepání po dědině a vodění Jidáše, velikonoční pomlázka, Josefovský košt vína, Vinobraní, Mikuláš, slavnosti Slunovratu, Den medu a medoviny apod.
Oficiální stránky obce: www.obec-modra.cz
Městys Osvětimany leží na jižním úpatí Chřibů u soutoku dvou potoků - Klimentského a Hruškovice - v nadmořské výšce 278 m. V katastrálním území o rozloze 1 943 ha dnes žije 850 stálých obyvatel.
I když první písemná zpráva o obci pochází až z roku 1350, první zmínky o vzniku obce sahají již do doby velkomoravské, a to ve spojitosti s horou sv. Klimenta. Z té doby také pravděpodobně pochází název obce. Pověst vypráví, že se zde setkala byzantská mise vedená bratry Cyrilem a Metodějem s vyslanými muži (many), přičemž prý řekl Metoděj svému bratru „Bůh osvěť ty many“, a tak měl vzniknout název Osvětimany.
Dominantou městyse je barokní kostel sv. Havla vystavěný v letech 1674 – 1691, pod kostelem stojí barokní fara z konce 17. století. V Osvětimanech se dochovaly dvě památné sochy, a to socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731, a socha Panny Marie z roku 1910. V katastru se nachází také několik křížů, hraniční kameny a kaplička sv. Vendelína u silnice na Vřesovice. Severozápadně od obce, uprostřed chřibských lesů, je ukryta již zmíněná Národní kulturní památka Hradisko sv. Klimenta se zbytky církevní stavby. Podle archeologického výzkumu bylo velkomoravské hradisko vybudováno Slovany asi v polovině 9. století. V hradišti najdeme dřevěnou kapli, pocházející z roku 1964, a zvonici sv. Gorazda, postavenou v roce 1985.
V jižním okraji katastru leží Přírodní památka Ježovský lom - bývalý pískovcový lom, který je ukázkou flyšové sedimentace a lokalitou s výskytem vzácné teplomilné flóry a fauny.
Osvětimany dodnes žijí bohatým kulturním životem. Mezi nejvýznamnější akce patří plesy, Fašank, Výstava vín, Čarodějnický rej, Folklorní festiválek, Rybářské závody a říjnové krojované Slovácké hody s právem.
Oficiální stránky městysu: www.osvetimany.cz
Údolní obec se rozprostírá kolem potoka Salašky v nadmořské výšce 270 m. Po obou stranách je chráněna svahy pohoří Chřibů. Na území o velikosti 1 787 ha žije 385 stálých obyvatel.
První samostatné chalupy lesních dělníků, kteří na buchlovském panství klučili lesy, zde vznikaly již v 17. století. Podle místní kroniky vznikla osada Salaš mezi léty 1652 – 1664, ale kdy z osady vznikla obec, nelze s určitostí říci. Název obce a obecní znak připomínají tradici chovu ovcí.
Ze sakrálních staveb se v obci nachází kaple postavená roku 1933, zasvěcená sv. Janu z Nepomuku, a dřevěná zvonice z 19. století. Západně od obce leží 12 m vysoká pískovcová skála Buchlovský kámen. Zlacká studánka, vyvěrající 1 km severovýchodně od obce, byla vybudována roku 1862. Podle místní pověsti byl pramen vody objeven při pokusu najít zlato. Pramen studánky U Lvích hlav chrání dvě kamenné lví hlavy, z nichž vytéká voda bohatá na vápník.
Obec žije poměrně bohatým kulturním a sportovním životem. Tradičními událostmi je Košt slivovice, Výstava hub, Atletické závody dětí, Cyklistické závody a řada soutěží v požárním sportu.
Oficiální stránky obce: www.salasuh.cz
Obec Staré Hutě leží v údolí říčky Kyjovky v nadmořské výšce 393 m, na ploše 736 ha. Je obklopena loukami, pastvinami a chřibskými - převážně bukovými - lesy. V současné době v obci žije 131 osob. Co do počtu obyvatel je druhou nejmenší obcí Mikroregionu Buchlov.
Jak už název napovídá, obec vznikla v souvislosti se založením zdejších skelných hutí někdy na počátku 18. století. Podle záznamů vrchnostenského úřadu to bylo v roce 1701, podle jiných údajů v letech 1650-1675. Sklárna patřila rodu Petřvaldů a byla nazývána Buchlovskou sklárnou. V roce 1876 sklárna zastavila výrobu a došlo k jejímu zániku.
V obci stojí kaplička Panny Marie, pocházející z druhé poloviny 19. století. Asi kilometr východně od obce leží Zikmundův dvůr, někdy nazývaný též Zikmundov či Dvorek, který je velmi starého data. Poprvé se objevuje na rytině hradu Buchlova z roku 1719. V současné době je v soukromém vlastnictví a slouží jako statek s možností ubytování a vyjížděk na koních.
V místě, kde dříve býval dvůr sklárny, roste stará lípa malolistá, chráněná jako památný strom, s obvodem kmene 400 cm a výškou 22 m. Další památný strom roste na okraji bukového lesa, asi 1 km severovýchodně od středu obce. Jedná se o dub zimní s obvodem kmene 530 cm a výškou 28 m.
V obci se každoročně koná únorový Dětský karneval, Velikonoční zábava a v červenci Trakačové závody.
Oficiální stránky obce: www.starehute.cz
V údolí Medlovického potoka, v nadmořské výšce 240 m a na výměře 608 ha se nachází obec Stříbrnice se 418 stálými obyvateli.
Stříbrnice patří k nejstarším obcím Uherskohradišťska. Naši slovanští předkové zde žili již v období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Název byl původně odvozován od slova srebro (stříbro), jež se údajně mělo v oblasti dnešních Stříbrnic nacházet. Geologický podklad katastru však nenasvědčuje tomu, že by tu byly stopy po stříbrné rudě. Druhá teorie o původu názvu souvisí se stříbrnou bránou, která byla v místech nynějších Stříbrnic postavena a která mohla dát obci jméno.
Nejstarší stavbou v obci je patrně barokní kaplička sv. Prokopa z roku 1749. Dominantou Stříbrnic je farní kostel sv. Prokopa z roku 1908, zbudovaný v novorománském slohu. Na návsi najdeme barokní morový sloup se sochou bičovaného Krista z první poloviny 18. Století a od roku 1733 stojí na rozcestí nad Smraďavkou socha sv. Jana Nepomuckého.
Krajinářsky i přírodovědně je významné území Stříbrnických pasek, které bylo v roce 1993 vyhlášeno přírodním parkem a později sloučeno s Přírodním parkem Chřiby.
V obci se každoročně koná řada kulturních akcí, jako je Myslivecký a Maškarní bál, Fašank, Stavění a kácení máje, Martinské hody s právem a mnoho jiných.
Oficiální stránky obce: www.stribrnice.cz
Obec Stupava se rozkládá na obou březích horního toku říčky Stupavky na ploše 711 hektarů v nadmořské výšce 345 m, uprostřed chřibských lesů. V současnosti žije na území obce 146 obyvatel. První známky spojené se jménem Stupava pocházejí z roku 1407. Samotná obec byla založena patrně v letech 1680 – 1690 jako uhlířská osada. Její název je zřejmě odvozen od říčky Stupavky.
Dominantou obce je kostel sv. Klementa, který byl postaven roku 1859. Díky mimořádně krásnému, členitému okolí, rozlehlým lesům a čistému ovzduší je obec vyhledávána chalupáři, chataři a turisty.
V obci se každoročně koná několik kulturních akcí. Mezi nejvýznamnější patří lednový Dětský karneval, Stavění a kácení máje, Košt gulášů na začátku července, Zbojnická noc o prázdninách a listopadová Pouťová zábava.
Oficiální stránky obce: www.obec-stupava.cz
Obec Tupesy se rozprostírá na území 583 ha v úrodné nivě Zlechovského potoka v nadmořské výšce 216 m. V obci v současné době žije 1 128 obyvatel.
První písemná zmínka o Tupesích pochází z roku 1220, kdy je obec zmiňována jako součást majetku velehradského kláštera.
Nejstaršími památkami Tupes jsou barokní boží muka z roku 1677, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1735, novorománská kaple Navštívení Panny Marie, postavená roku 1854, a dům drobného zemědělce a hrnčíře, představující původní vesnickou architekturu přelomu 19. a 20. století, ve kterém dnes sídlí Muzeum keramiky.
Tupesy jsou proslulé také pěstováním vinné révy a vinařstvím, které neoddělitelně doprovázelo hospodářský rozvoj obce již v minulých stoletích.
Tupesy jsou typickou slováckou obcí, jejíž bohatá tradice hýřící barevností krojů žije i v současnosti v podobě fašanků, spojených s masopustními průvody v doprovodu cimbálové muziky a říjnových císařských hodů, při kterých je průvod chasy doprovázen dechovkou, zpěvy ženáčů a místních mužských a ženských pěveckých sborů. K dalším významným událostem v obci patří vynášení Moreny, „hrkání“ chlapců, „šlahačka“, výstava vín, plesy, stavění a kácení máje, den dětí a mnoho dalších.
Oficiální stránky obce: www.tupesy.cz
Obec Velehrad leží mezi výběžky Chřibů v jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. Nadmořská výška obce je 219 m a v jejím katastru o výměře 2 225 ha dnes žije 1 281 obyvatel. Velehrad je významným duchovním centrem, místem církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Významnou událostí pro Velehrad byla návštěva hlavy katolické církve, papeže Jana Pavla II., v roce 1990.
Už od středověku je obec spojována s hlavním střediskem Velké Moravy. V pramenech z 9. století však sídlo tohoto názvu není nikde zmíněno. Nejstarší doklad pro jméno Velehrad je až v listině z roku 1141. Na základě archeologických nálezů lze soudit, že velkomoravský Veligrad byl lokalizován v dnešním Starém Městě.
Nejvýznamnější památkou obce je rozsáhlý komplex kláštera, vybudovaného v románsko-gotickém slohu s pozdějšími barokními úpravami. Velehradský klášter je bývalý cisterciácký klášter založený na počátku 13. století a je tak nejstarším cisterciáckým klášterem založeným na Moravě. Jeho součástí je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, která je nejvýznamnější poutní bazilikou České republiky.
V bezprostřední blízkosti kláštera najdeme několik sakrálních památek. Patří mezi ně např. kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1715, kostelík Zjevení Páně (kaple Cyrilka) postavený ve 13. Století a sousoší sv. Rozalie se sloupem Panny Marie, pocházející z 18. století.
Velehrad je jedním z nejznámějších poutních míst u nás. Každoročně se zde v červenci konají Dny lidí dobré vůle – Večer lidí dobré vůle a Národní pouť. Dalšími významnými kulturními akcemi jsou plesy na začátku roku, zářijové Slovácké hody s právem, listopadová Cisterciácká pečeť – výstava a soutěž košer a mešních vín, Štěpánský koncert v bazilice a mnoho dalších.
Oficiální stránky obce: www.velehrad.cz
Obec Zlechov leží podél Zlechovského potoka v nadmořské výšce 208 m a se sousední obcí Tupesy tvoří konurbaci. Zlechovský katastr má rozlohu 649 hektarů a v současnosti v něm žije 1 697 obyvatel.
V katastru obce se nachází jedno z nejstarších slovanských sídlišť u nás. Byly zde však objeveny i nálezy z období paleolitu a neolitu. Obec vznikla pravděpodobně v průběhu 11. století. Nejstarší zmínka o obci však pochází teprve z roku 1207 a potvrzuje příslušnost vsi k velehradskému klášteru, jenž přinesl rozvoj řemesel i pokrokové způsoby obdělávání půdy a začal v našem kraji s pěstováním vinné révy, kterou řád potřeboval k bohoslužebným účelům. Název obce bývá odvozován od „vsi lidí Zlechových“, ve 13. století se objevuje i varianta Lechov, tedy vesnice Lecha nebo Zlecha.
Nejstarší památkou v obci jsou boží muka u silnice do Tupes, postavená roku 1674. Dále barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1733. Na poli směrem ke Starému Městu stával asi 1 m vysoký kamenný smírčí kříž, pocházející pravděpodobně ze 17. století. Dnes je uložen v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Poměrně novou dominantou obce se stal kostel sv. Anny, vysvěcený v roce 1994.
Nejvýznamnější tradiční akcí jsou říjnové Slovácké hody s právem, tzv. císařské. Název vznikl podle nařízení císaře Josefa II., který takto určil hodové zábavy pro vesnice bez místního kostela. V době Velikonoc ožívá Zlechov charakteristickými velikonočními zvyky, jako je „hrkání“ a „šlahačka“. Dalšími kulturními akcemi obce jsou plesy na začátku roku, košt vína a slivovice, stavění a kácení máje, Mikuláš, adventní koncert a řada dalších.
Oficiální stránky obce: www.obeczlechov.cz
