Bývalá věznice sloužila v období Rakousko-Uherska a první republiky věznice jako vazební a pro výkon kratších trestů. V letech 1939–1945 věznici využívala německá okupační správa pro věznění zadržených a vyšetřovaných politických vězňů, účastníků protifašistického odboje a českých vlastenců. Po válce, v letech 1945–1947, byl v Uherském Hradišti zřízen Mimořádný lidový soud, který soudil Němce a české válečné kolaboranty. Za tři roky bylo tehdy vyneseno a vykonáno 39 rozsudků smrti, z toho dva nad ženami.
V padesátých letech 20. století se uherskohradišťská věznice stala nechvalně známou mimořádnými perzekucemi odpůrců komunismu z celého tehdejšího Gottwaldovského kraje. V letech 1949–1954 v ní bylo z politických důvodů odsouzeno a popraveno 16 osob, 11 umučeno při výsleších a dvě osoby zastřeleny.
Po roce 1960 byla věznice využívána městským národním výborem i jinými institucemi jako skladovací prostory. Původní rozsah vězeňského dvora byl výrazně zmenšen při výstavbě autobusového nádraží na počátku osmdesátých let. V současné době probíhá příprava komplexní rekonstrukce, jejímž výsledkem bude mimo jiné pietní využití nejcennějších částí věznice za účelem vytvoření památníku mocenské perzekuce a své sídlo v objektu najdou justiční instituce.
Soubor bývalého justičního paláce s věznicí je nemovitou kulturní památkou.
VĚZNICE BUDE BĚHEM XX. SLAVNOSTÍ VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK VEŘEJNOSTI PŘÍSTUPNÁ V SOBOTU A V NEDĚLI V ČASE 9.00 - 17.00. Na prohlídku objektu bývalé věznice je nutná rezervace na http://www.uherske-hradiste.cz/prohlidky-mesta/
