Koncem 80. let 19. století bylo rozhodnuto o výstavbě Justičního paláce s vězením na Všehrdově ulici, výstavba probíhala v letech 1891 – 1897. Podnětem k tomuto záměru byla existence dvou soudů v Uherském Hradišti a požár věznice ve Františkánské ulici v roce 1891. Zároveň s realizací tohoto komplexu bylo dotvořeno Palackého náměstí výstavbu tří domů pro advokáty a výstavbou hotelu Grand. Za 2. světové války používali vězení Němci jako vazební věznici pro věznění politických vězňů před transportem do koncentračních táborů. V roce 1945 se v Justičním paláci konaly mimořádné lidové soudy, které byly zřízeny při každém krajském soudu. Souzeni byli kolaboranti a přímo na nádvoří věznice se konaly veřejné popravy oběšením. Prvního února 1949 byla provedena reforma veřejné správy. Soudní kraje měly identické území jako kraje politické. Uherské Hradiště však mělo hluboko zakořeněnou tradici krajského města, proto i když byl krajským městem Gottwaldov, byly v Uherském Hradišti zřízeny významné krajské úřady (finanční krajský úřad, krajský archiv) a také zde bylo ponecháno sídlo krajského soudu s věznicí. Pro věznici započala neslavná komunistická „grebeníčkovská“ etapa. Do hradišťského vězení byli sváženi hlavně zemědělci ze vsetínska, kteří se bránili zabavení svého majetku a byli zde při výsleších týráni způsobem, který si v ničem nezadal s vyšetřovacími metodami gestapa. Justiční palác s vězením sloužil svému účelu až do roku 1960. V tomto roce opět proběhla reforma veřejné správy. Byl ustanoven Jihomoravský kraj s krajským městem Brno a krajské vězení bylo přestěhováno i se soudem do Brna. V budově bývalého Justičního paláce dodnes sídlí Střední uměleckoprůmyslová škola, vězeňský trakt je již dlouhá desetiletí opuštěný a čeká na nové využití.
VĚZNICE NEBUDE BĚHEM XIX. SLAVNOSTÍ VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK VEŘEJNOSTI PŘÍSTUPNÁ.
