Město Uherské Hradiště

Město vyrostlo na soutoku Moravy a Olšavy, kde v 8. a 9. století tvořily tři ostrovy jádro velkomoravského sídelního areálu, rozkládajícího se na území dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů. Název Hradiště je poprvé použit v roce 1294, přívlastek "Uherské" až v roce 1587. Pevnostní město si dlouho zachovalo středověký urbanismus - dvě náměstí propojená uličkou se starou radnicí. Mocné hradby vytvořily základ pozdější barokní pevnosti, využívající přirozené vodoteče. Mimořádnou vojenskou a správní úlohu na hranicích českého státu potvrzovala Hradišti četná panovnická privilegia. Roku 1481 udělil městu král Matyáš Korvín znak, který se užívá dodnes. Významná vojenská pevnost, kterou chránila také mohutná barokní bastionová hradba budovaná od poloviny 17. století (vznikala téměř 100 let), nebyla nikdy dobyta. Za celou historii bylo město obsazeno cizím vojskem jen jedenkrát a to v roce 1742 pruskými vojsky, kdy bylo nuceno bez boje kapitulovat. O čtyři desetiletí později přestalo plnit pevnostní funkci, avšak teprve v polovině 19. století prolomilo krunýř hradeb a začalo se postupně stavebně rozvíjet do šíře a do dnešní podoby.

Městská část Jarošov byla založena před rokem 1220, jako součást velehradského statku. V roce 1528 se tato ves stala součástí Uherského Hradiště. V roce 1669 se zde nacházelo celkem 13,79 ha vinic, které ovšem zanikly. Součástí velehradského statku byly také Mařatice. I ony se roku 1528 staly součástí města. Víno se zde pěstovalo zřejmě už v době velkomoravské. Podle tereziánského katastru bylo na území Mařatic v polovině 18. století téměř 73 ha vinohradů, jejichž výměra se ale postupně snižovala, takže v roce 1900 zůstávalo pouhých 17 ha. V roce 1258 existovaly dvoje Míkovice - Horní a Dolní. Obě vsi splynuly někdy po roce 1360. Míkovice byly součástí kunovického panství. Celková výměra vinic byla v polovině 18. století 31 ha a tato výměra se udržela až do poloviny 19. století. Teprve poté dochází k úpadku, takže v roce 1900 zůstávalo 15 ha vinic. Součástí Uherského Hradiště se Míkovice staly v roce 1980. Vznik obcí Sady a Vésky je datován od druhé poloviny 14. století. Tehdy páni z Kunovic založili dvoje "Dörfl". V Sadech bylo v roce 1669 pouze 5,5 ha vinic, ale vínu se zde dařilo, takže v polovině 18. století to bylo bez mála 15 ha. Součástí Uherského Hradiště se Sady staly v roce 1960 a Vésky v roce 1980.

Nejvýznamnější kulturní památkou a dominantou Masarykova náměstí je soubor jezuitských staveb ze 17. a 18. století: jezuitská kolej, farní kostel sv. Františka Xaverského a budova gymnázia s divadelním sálem - Redutou, která byla po nákladné rekonstrukci znovu otevřena v roce 2001. Městu vévodí šikmá věž staré radnice. Její jádro pochází ze 14. století. Barokně přestavěná kaple sv. Alžběty z 15. století má dochovaný gotický presbytář s křížovou klenbou a vnějšími opěrnými pilíři. Nedaleko kaple je rozsáhlý komplex františkánského kláštera založeného roku 1491 biskupem Janem Filipcem. Svou barokní podobu získal na počátku 18. století. Obzvlášť cenný je refektář se štukovou výzdobou Baltazara Fontany. Součástí areálu kláštera je kostel Zvěstovaní Panny Marie, přestavěný v 17. a 18. století. Sochařsky pozoruhodný je morový mariánský sloup z let 1718 - 1721 na Mariánském náměstí a dvě barokní kašny. Jedinou renesanční stavbou ve městě je nynější Hotel Slunce, původně dům U Slunce z roku 1578. V barokní Staré zbronici z roku 1723 dnes sídlí Galerie Slováckého muzea. Skvostnými interiéry je vybavena lékárna U Zlaté koruny z konce 17. století, upravená ve druhé čtvrtině 18. století.

Pozoruhodné stavby z nové doby představují klasicistní gymnázium (1884), židovská synagoga - dnes sídlo Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana (1904), Měšťanská beseda (1871) a nová radnice (1893) se síní vyzdobenou freskami Jože Uprky. Cennou kulturní památkou je řada sklepů táhnoucí se podél mařatických vinohradů. Některé z nich pocházejí z 18. století.

Město je ohniskem kultury a vzdělanosti. Působí zde Slovácké muzeum, Slovácké divadlo, Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, Střední uměleckoprůmyslová škola. Uherské Hradiště je pochopitelně přirozeným kulturním a společenským centrem Slovácka a této své role si velice váží. V roce 1884 byla ve městě založena první česká střední škola na Slovácku. Před první světovou válkou bylo otevřeno regionální národopisné Slovácké muzeum. V meziválečném období město potvrdilo svou roli centra regionu uspořádáním Výstavy Slovácka 1937, jež se stala nejvýznamnější výstavní akcí roku v celém Československu. Současné kulturní dění se soustřeďuje kolem stálé divadelní scény Slováckého divadla, Klubu kultury, Městských kin, Knihovny B. B. Buchlovana a Slováckého muzea s galerií výtvarného umění. K nejvýznamnějším kulturním aktivitám přesahujícím hranice regionu patří Festival hudebních nástrojů lidových muzik, Letní filmová škola, ekologický festival Týká se to také tebe, Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, mezinárodní malířské sympozium Hradišťský plenér. Nesmírně bohatá je zde také sportovně společenská tradice dnes reprezentovaná zejména působením prvoligového 1. FC Slovácko. Není náhodou, že Uherské Hradiště je domovem řady mimořádných folklórních souborů. Právem je Uherské Hradiště nazýváno metropolí Slovácka.