Kostel Zvěstování Panny Marie byl postaven jako součást františkánského kláštera řádu menších bratří na počátku 16. století s řadou prvků pozdní, tzv. vladislavské gotiky. V roce 1605 byl ještě nedostavěný. Při obnově kláštera byl proto kladen důraz především na dokončení chrámu, a to již
v nastupujícím barokním stylu.
Interiér kostela na způsob trojdílného stejnolodí je dodatečně zaklenut raně barokními valenými lunetovými klenbami dosedajícími na svazkové pilíře s mocnými římsovými hlavicemi. V presbytáři je česká klenba a v závěru koncha s lunetami. Štukový dekor kleneb kostela je raně barokní
s antikizujícími motivy.
Původní zařízení kostela, o němž máme jen kusé zprávy, bylo nahrazeno v 18. století. Založení kostela a kláštera ale připomínají na vnější straně lodi kostela tři znaky – biskupský znak zakladatele Jana Filipce, erb s cimbuřím Václava Veselského z Vojslavic, manžela Filipcovy sestry Zuzany a donátora kláštera, a erb s růží pána z Moravan, tehdejšího správce hradišťského kraje.
Po požáru kostela roku 1894 byl přebudován hlavní oltář a první kaple po obou stranách a restaurovány nástropní malby, na jejichž opravě se podílel Joža Uprka. Na nynějším pseudorenesančním oltáři je ve středu situováno vyobrazení Zvěstování Panny Marie, na němž je nejsvětější Trojice. Oltář je doplněn sochami sv. Cyrila a Metoděje, sv. Ludvíka a sv. Alžběty Durynské. Dnešní sakristie je vybavena dřevěným mobiliářem z první poloviny 18. století, který je zdoben drobnými olejomalbami a portréty světců. Nad sakristií se nalézá chór pro řeholní bratry s dubovými vyzdobenými sedadly z roku 1721 a s malým oltářem.
Zajímavou součástí chrámu jsou náhrobky a krypty, které byly pro pohřbívání uzavřeny v roce 1785. Dochované náhrobky připomínají poslední odpočinek zakladatele kláštera biskupa Jana Filipce, rodinné příslušníky Václava Kulíška z Moravičan, pány z Kunovic a další významné osobnosti regionu.
Kostel je jako součást františkánského kláštera nemovitou kulturní památkou.
