Kaple sv. Alžběty
Je nejstarší dochovanou původně církevní stavbou ve městě. Byla postavena pravděpodobně ve druhém desetiletí 15. století v těsné blízkosti městských hradeb u Staroměstské brány. Barokní průčelí dnešní lékárny skrývá prostory bývalé špitální kaple, na něž navazují rekonstruované budovy někdejšího středověkého špitálu, později městského chudobince
s nemocnicí, nyní sloužící jako ordinace lékařů.
Interiér kaple tvoří obdélníková vstupní místnost a navazující polygonální presbytář. Stěny vstupní místnosti jsou členěny štukovým pilastrovým řádem se slepou arkaturou na zdech. Strop vstupní místnosti je zakončen zrcadlovou klenbou.
Polygonální presbytář s gotickými lomenými okny a vnějšími opěrnými pilíři je od vstupní místnosti oddělen portálem s lomeným obloukem. Je zaklenut křížovou klenbou s kamennými žebry. Na svorníku této klenby je vytesána pětilistá růže, znak pravděpodobného zakladatele kaple Jana z Moravan, společně se jménem druhého zakladatele, hradišťského měšťana Kusny. Roku 1610 byla špitální kaple opravena, avšak již v roce 1643 byla kaple se špitálem poškozena při požáru města. Odstranění těchto škod spojené s dílčí přestavbou kaple datuje letopočtem 1656 raně barokní portálek v interiéru.
Při výbuchu nedaleké prašné Červené věže v roce 1695 byla poškozena statika kaple i špitálu, který musel být stržen. Vrcholně barokní novostavba byla provedena v rozsahu dnešního jednotraktového přízemí přední části budovy současné polikliniky. K dalšímu rozšíření špitálu, který byl městským sociálním zařízením, došlo v roce 1727. Od konce 18. století zde byla díky bohatým mecenášům z řad šlechty postupně zřizována první nemocniční lůžka a od roku 1856 se tato část stala městskou veřejnou nemocnicí.
Impulzem k další závažnější stavební akci byl požár Vodní ulice v roce 1849. Na samém sklonku klasicismu tak bylo hlavní vstupní průčelí budovy kaple po předchozí výstavbě bočních traktů sjednoceno novou fasádou, vykazující již vliv eklektického historismu.
Městská veřejná nemocnice ukončila činnost v roce 1924, městský chudobinec byl ve dvacátých letech adaptován a působil zde až do roku 1955 (od roku 1948 pod názvem Dům odpočinku). V roce 1963 byla kaple uzavřena a její prostory sloužily jako skladiště družstva Obzor. V osmdesátých letech došlo k unáhlenému zboření východní části budovy špitálu, zbývající část nadále chátrala. V první polovině devadesátých let byla provedena náročná rekonstrukce a v listopadu 1995 byla otevřena poliklinika U Sv. Alžběty s lékárnou v historických prostorách kaple.
Objekt je nemovitou kulturní památkou.
