Mikroregion Za Moravú je vymezen přirozenými hranicemi – především svojí polohou na úpatí Vizovických vrchů a v Prakšické vrchovině, protékající říčkou Březnicí a jejími přítoky, soustavou komunikací. Jeho jádrovou obcí, které plní některé, jinak obtížně zajistitelné obslužné funkce, jsou Bílovice. Mikroregion je vymezen katastrálním územím obcí Bílovice, Březolupy, Šarovy, Částkov, Kněžpole, Mistřice, Nedachlebice,  Pašovice, Prakšice, Svárov, Topolná a Zlámanec.

Oblast mikroregionu se rozkládá v pahorkovitém a kopcovitém terénu Vizovických vrchů. Svou východní částí ( obcemi Topolná a Kněžpole ) zasahuje do Dolnomoravského úvalu, do oblasti Moravské divy a západní částí přiléhá k Hlucké pahorkatině. Většina obcí mikroregionu leží v přírodním parku ,, Prakšická vrchovina „. Nejvyšším bodem území je vrch Dubí o nadmořské výšce 429 m n. m., který se vypíná východně od Zlámance. Nadmořská výška se jinak v mikroregionu pohybuje v rozmezí od 180 m do 290 m nad mořem. Nejníže položené místo se nalézá na K.ú. Kněžpole, naopak nejvýše položená místa mikroregionu jsou v katastru Svárov.

Celková rozloha mikroregionu činí 100,69 km2. Celkový počet obyvatel mikroregionu činí 11 308. Územní celek sousedí na východě s mikroregionem Luhačovské zálesí, a na severu s mikroregionem Otrokovicko, na západě s mikroregionem, Staroměstsko a na jihu s mikroregionem Uherskobrodsko. Po ekonomické stránce mikroregion patří k průměrně vyspělým oblastem v rámci Zlínského kraje.

obce mikroregionu:
OBEC BÍLOVICE
Obec se nachází severovýchodně od Uherského Hradiště a je centrem mikroregionu. První zmínky o obci Bílovice pocházejí z roku 1256. Historická budova - bílovický zámek - proslul příběhem o slovácké krasavici Veruně Čudové a jejím obdivovateli malíři Josefu Mánesovi. V přilehlém zámeckém parku se pořádá mnoho kulturních a společenských akcí. Každoročně se zde konají se zde Kateřinské hody, což jsou poslední hody v regionu.

V obci Bílovice působí Národopisný soubor Včelaran, který vznikl v roce 1960 ve Včelarech, dnešní části obce Bílovice. V současnosti má soubor svoje sídlo v památkovém domě č. p. 90 v Topolné.

OBEC BŘEZOLUPY
První zmínky o obci Březolupy jsou z roku 1261 a název obce je odvozen od loupačů bříz, kdy obec byla založena v březinách. Obec se rozkládá na posledních výběžcích Vizovických vrchů a březích říčky Březnice. V centru obce se nachází barokní zámek z r. 1650 se zámeckým parkem a kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1778.

Mezi tradiční kulturní akce patří Slovácké hody s právem a o týden později hodové dozvuky.

OBEC ČÁSTKOV
Obec Částkov se nachází v údolí Vizovických vrchů východně od Uherského Hradiště a v těsném sousedství přírodního parku Prakšická vrchovina. První zmínky o obci se datují k r. 1321 . Podle pověsti nese naše obec jméno po svém pánovi vladykovi Částkovi, který
v místě, které se dodnes nazývá na ,,Na Hradě“ postavil tvrz. V obci se nachází kaple Panny Marie Lurdské z r. 1898.

Mezi tradiční kulturní akce patří Císařské hody.

OBEC KNEŽPOLE
Obec se rozkládá na rozsáhlé rovině Dolnomoravského úvalu, na levém břehu řeky Moravy. Mezi jejími vodami a obcí se rozprostírá lužní Kněžpolský les. Obec leží 6 km od Uherského Hradiště. První písemná zmínka o obci pochází z r. 1220.

Kulturní památka kostel Sv. Anny, původní kaple z r. 1856 a v roce 1997 přestavěna a vysvěcena na kostel. V obci je aktivních několik spolků, zabývajících se udržováním lidových tradic a folklórem. V obci Kněžpole se každoročně konají Slovácké hody s právem a dozvuky aneb Babské hody.

OBEC MISTŘICE
Obec se nachází východně od města Uherské Hradiště, od r. 1960 přičleněna část Javorovec. První zmínka o obci se datuje z r. 1247 a ve středověku se zde nacházela tvrz ,,Hrádek“ držitelů pánů Kuželů z Mistřic a pánů ze Štenberka.

Kulturní památka – kaple Nejsvětější Trojice z r. 1874 v Mistřicích a kaplička zasvěcená Svaté Panně Marii z r. 1715 v Javorovci. V obci Mistřice se každoročně koná tradiční stavění máje a dále pak Slovácké hody z právem, v letošním roce mimořádně první týden v říjnu, na které jste srdečně zváni.

OBEC NEDACHLEBICE
Nedachlebice se v roce 2025 staly Vesnicí roku Zlínského kraje nachází se 10 km severovýchodně od Uherského Hradiště v údolí Vizovických vrchů. Ve znaku obce je vinný hrozen a ryba, což připomíná kdysi kvetoucí vinařství a připomínka četných rybníků v obci. Obec je pyšná na svůj kostel Sv. Cyrila a Metoděje, který byl vysvěcen v roce 1998.

Všechny návštěvníky Slovácký slavností srdečně zve na Svatomartinské hody s právem.

OBEC PAŠOVICE
Obec Pašovice leží 6 km od Uherského Brodu První uvedení místního názvu se váže k roku 1365 V roce 1663 se odehrála bitva u lesa Chlupáče, kde se postavili Moravané proti Turkům. Obec Pašovice je bohatá na společenský, kulturní a sportovní život, aktivně fungující spolky a organizace, rybáři, myslivci, sportovci. V obci byla v roce 1995 byla postavena kaple, která je zasvěcena sv. Janu Sarkandrovi.

Třetí neděli v říjnu se zde konají krojované hody s právem.

OBEC PRAKŠICE
Obec Prakšice se nachází v oblasti uherskobrodska, v úpatí Bílých Karpat a je součástí přírodního parku Prakšická vrchovina. První písemná zmínka o vzniku obce pochází z roku 1141. Dominantou Prakšic je kostel Krista Krále vysvěcený roku 1941.

Na územní obce se nachází památný strom ,,Prakšická hrušen“, místní název ,,Planuše“ Zveme vás na krojované hody s právem, třetí říjnový víkend Folklorní spolek Holomňa vznikl v roce 2009 v Prakšicích a Pašovicích s cílem uchovávat a předávat lidové tradice Moravského Slovácka. Postupně se jeho srdcem stala dětská složka Malá Holomňa, která dnes tvoří hlavní část spolku. Pod vedením svých vedoucích se ti nejmladší učí nejen kroky tanců a slova písní, ale hlavně lásce k folkloru a k našemu kraji. Malá Holomňa s radostí vystupuje na různých kulturních akcích a ukazuje, že lidové tradice mohou být živé, veselé a patřit i nové generaci.

OBEC ŠAROVY
Obec Šarovy se nachází 4km severovýchodně od Březolup směrem na Zlín. Je poslední slováckou obcí na hranicích s Valašskem a žije zde 257 obyvatel. První písemná zmínka o obci se datuje k roku 1349, obec byla založena na konci 17.století pány z Rottalu.

Nad obcí se nachází zbytky středověké tvrze Šarov, je dochován historický kamenný kříž z roku 1759 a kaplička z roku 1947. V obci je velmi aktivní oddíl stolního tenisu, dále sbor dobrovolných hasičů a Šarovská chasa, která organizuje tradiční Slovácké hody s právem první listopadovou sobotu.

OBEC TOPOLNÁ
Obec Topolná se nachází se v Dolnomoravském úvalu, asi 10km od Uherského Hradiště. První zmínka o obci pochází z r. 1318, kdy český král Jan Lucemburský povolil výměnu několika obcí na jihlavsku za Topolnou, Spytihněv a Skalku u Kyjova mezi biskupstvím olomouckým a Janem z Hradce.

Kulturní památky – kostel Neposkvrněného početí Panny Marie postavený v r. 1940 a selské památné domy, v jednom z nich má sídlo i národopisný soubor Včelaran. Konají se zde tradiční Svatováclavské hody, na které jste všichni srdečně zváni.

NAPAJEDLA - HOST
Město Napajedla leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, na rozhraní tří regionů Hané, Valašska a Slovácka. Žije zde okolo 7 500 obyvatel. Z popudu několika nadšenců pracujících ve Fatře, pocházejících z celého Slovácka, vznikl v roce 1953 ,,Slovácký krůžek“. V roce 1971 byl soubor pojmenován na ,,Radovan“ a v témže roce vznikl i dětský soubor ,,Radovánek“.

Folklorní soubory Radovan a Radovánek, s více než šedesátiletou tradicí své činnosti, udržují stále živé písně, kroje a lidové zvyky. K jejich vystoupením, besedám u cimbálu přibyla další letní akce ,,Moravské chodníčky“, což je setkání souborů z Hané, Slovácka a Valašska, které se konají druhou sobotu v srpnu a pomalu se stávají tradicí a získává si tako akce stále více příznivců.

Představení mikroregionu: Smetanovy sady

Mikroregion Ostrožsko-Veselsko je složen z 9 obcí a měst kolem hojně navštěvovaného poutního místa, kopce svatého Antonínka. Jedná se o obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Boršice u Blatnice, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Kozojídky a města Uherský Ostroh, Hluk a Veselí nad Moravou.

V tomto Mikroregionu žije bezmála 28 tisíc lidí a jeho zajímavostí je, že zasahuje do dvou krajů. Blatnička, Blatnice pod sv. Antonínkem, Kozojídky a Veselí nad Moravou spadají do kraje Jihomoravského, kdežto Uherský Ostroh, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Hluk a Boršice u Blatnice náleží do kraje Zlínského.

Ostrožsko-Veselsko je oblast, které osobitou charakteristiku vtiskla slivovice, víno, cimbálová muzika, bohatě zdobený vyšívaný lidový kroj, a místní stále udržované folklórní tradice. Celá oblast je protkána řadou cyklistických stezek a ve spojení s nabídkou vodní turistiky na Baťově kanále a řece Moravě ve Veselí nad Moravou či Uherském Ostrohu tvoří ideální prostředí pro trávení aktivní dovolené či volného času.

V Ostrožské Nové Vsi v místních malebných sirnatých lázních naleznete komplexní služby včetně odborné rehabilitační péče. Léčí se zde převážně nemoci pohybového aparátu, kožní, oběhové i neurologické problémy. Rekreovat se můžete v krásné přírodě kolem štěrkopískových jezer, k návštěvě lákají dobově vybavené památkové domky v Hluku, Ostrožské Lhotě, Ostrožské Nové Vsi a Lidový domek v Boršicích u Blatnice.

Zásluhou dílny Tradice Slovácka v Blatničce se pokračuje v odkazu našich předků a udržují se lidová řemesla se zaměřením na udržování a výrobu krojů nejen tohoto kraje. Vinařská obec Blatnice nabízí ve svých vinných sklepech to nejlepší, co na révou osazených místních svazích dokázalo slunce vyčarovat.

Přijďte se podívat a poslechnout si, co všechno sounáležitostí a láskou k folklóru, hudbě a tradicím místní soubory vytvořily, nacvičily a letos předvedou.

Představení mikroregionu: Park Bastion

Lidé žijící kolem řeky Olšavy ji milovali a milují nadevše. Malá říčka líně se vinoucí v údolí mezi Prakšickou vrchovinou a Hluckou pahorkatinou, zdvihající se kopce Bílých Karpat v dáli až po soutok s řekou Moravou udává Dolnímu Poolšaví osobitý a nezapomenutelný ráz.

Od soutoku řek Olšavy a Moravy dohlédnete do Kunovic, města s historií sahající až do doby kamenné a bohatým kulturním životem. Udržuje se zde tradice jízdy králů, od roku 2011 zapsané na seznam nemateriálního dědictví UNESCO. Zdejší verbíři jsou vítězi nejedné soutěže, tanečníci souborů protancovali nejedny páry bot, zpěváci se prozpívali až do ranního kuropění a muzikanti praskli nejednu strunu. V Kunovicích působí několik souborů, sborů a cimbálových muzik. Zvláštní pozornost věnují dětskému folkloru. Už třicet tři let jsou místem, kde probíhá Dětský folklorní festival Kunovské léto. Z Kunovic pocházel také Jan Hrubý, parašutista, který ve II. světové válce položil život za naši svobodu, sochař Jan Habarta, pozornost jim věnoval František Kretz, Fanek Jilík, PhDr. Vilém Hrubý DrSc. a další významní občané. Město je známé leteckým průmyslem, z dílen bývalého závodu LET Kunovice pochází světově používaný letoun L410.

Putováním proti proudu řeky se dostaneme do Podolí, v jehož katastru leží významná přírodní památka představující poslední zbytek přirozeného neregulovaného koryta řeky Olšavy. Toto cenné území je domovem ledňáčka říčního. Podolí je obcí s bohatým společenským a kulturním životem. Po celý rok se zde konají tradiční akce, jako jsou obecní ples, fašank či hody s právem. Na jejich přípravě i organizaci se podílejí místní spolky, které významně přispívají k životu obce. Dlouholetou tradici zde má Ženský pěvecký sbor Podolské Frišky, který uchovává lidové písně a reprezentuje obec při kulturních vystoupeních. Lidové tradice předává nejmladší generaci dětský folklórní soubor Čižmičky. Významnou roli hraje také ČOS Sokol Podolí, nabízející sportovní vyžití dětem i dospělým a podílí se na pořádání sportovních i společenských akcí. Aktivní jsou také místní zahrádkáři, kteří svými akcemi a činností obohacují společenský život v obci. Podolí je místem, kde se přirozeně prolínají tradice s aktivním společenským životem a kde obyvatelé společně utvářejí podobu své obce.

Popovice na Olšavu shlíží z návrší hojně převyšující okolní terén. K významnému kulturnímu dědictví obce patří Potomákovo muzeum lidových krojů, každoročně místní spolky pořádají krojový ples, fašank, výstavu vín, hody a další tradiční slavnosti obce. Děti od útlého věku navštěvují taneční soubor Popovjánek a když odrostou, opět se spolu scházejí v hodové chase. K relaxaci i zábavě zve Amfík Bukovina, moderně zbudovaný sportovně–rekreační areál, který je svým vybavením a nabídkou vyžití jedním z největších v celém regionu. Každoročně se zde konají nadregionální akce – Tradiční jarmark, Pohádkový les, své místo zde mají divadelní představení a koncerty pod širým nebem.

Jako stuha se Olšava ovíjí kolem Veletin, malé obce s historií sahající až do roku 1131. Dnes jsou známé především areálem vinohradnických staveb v lokalitě „Stará Hora“, lisoven bez sklepa, které jsou mimo Veletin typické jen pro několik okolních obcí. Inspiraci zde hledal Dr. Lubor Niederle, profesor archeologie na Karlově univerzitě v Praze, který napsal z největší části právě ve Veletinách obsáhlé vědecké dílo z oboru archeologie „Slovanské starožitnosti”, známé u nás i v cizině, v roce 1910 si v obci postavil rodinný domek. Děti a mladí lidé udržují tradice, děvčata při vítání jara nošením Mařeny a nového léta, na svatodušní neděli pak obchůzkou Královniček, chlapci velikonočním hrkáním. Známý je také DFS Veleťánek, který byl v této obci založen již v roce 1980. V obci též působí dvě cimbálové muziky – Vinár a Litera.

Na meandry řeky Olšavy je krásný pohled v každém ročním období i z přírodní rezervace Rovná hora a z rozhledny nacházející se severně od Hradčovic, na Lhotkou, jež je součástí této obce. Rezervace je tvořena loukami a pastvinami ležícími na silně svažitých pozemcích s bohatými výskyty ohrožených druhů hmyzu. Počátky osídlení tohoto území spadají do mladší doby kamenné. Obec samotná vznikla v 11. století, na jedné z křižovatek starých obchodních a vojenských cest, směřujících do Čech, Slezska a Uher. V jejím samém centru se nachází Slovácká hospoda, která místní tradice pojímá v tom nejširším slova smyslu, a to také svým nezapomenutelným interiérem. Vyhlášenou je dechová hudba Hradčovjanka, působí zde i mužský pěvecký sbor. Bohatá historie obce našla své vyjádření v publikaci „Hradčovice a Lhotka. Obec ve víru času“, která byla vydána v roce 2017 ke 770. výročí první písemné zmínky o Hradčovicích.

Na Holomni, přítoku Olšavy, v nejvýchodnější obci Dolního Poolšaví Drslavicích stále dodržují tradice svých předků. Mezi ty nejkrásnější patří nošení Marka a Letéčka o Smrtné neděli, hrkání chlapců o Velikonocích a tradiční hody koncem října, kdy mládež při obchůzce obcí za zpěvu a vození berana dává vyniknout kráse našich krojů. Zajímavostí je sušírna ovoce v humně domu čp. 24, kde se dodnes suší ovoce podle původních zvyklostí. V katastru obce leží i místo, kde dříve stával zámeček Pepčín, který nechal postavit hrabě JUDr. Václav z Kounic pro svou druhou ženu Josefínu. Zámeček byl bohužel v roce 1981 srovnán ze zemí, nikoliv pak z paměti občanů Drslavic, kteří spontánně na Silvestra přicházejí si toto místo připomenout v rámci setkání občanů z širšího regionu. V katastru obce také můžete navštívit soustavu tůní, rybníku a suchého poldru na rozloze více než osmi hektarů, které byly realizovány ta účelem zádrže vody v krajině a ochrany části obce před povodněmi. Obci prochází cyklotrasa vedoucí směrem do Uherského Brodu a na Hradčovice. Srdečně vás zveme.

Oblast Dolního Poolšaví je jako všude na Slovácku typická svou pohostinností a vlídností, vínem, slivovicí a slováckým folklorem, přesvědčte se sami.

Toš, vitajte v Dolním Poolšaví!

Představení mikroregionu: park u Obchodní akademie

Města a obce mikroregionu:

Staré Město
Se Starým Městem jsou především spojeny hmotné památky počátků české státnosti. Území dnešního města bylo osídleno v pravěku, v době římské i po příchodu prvních Slovanů. V 8. a 9. století zde vzniká jedno z center Velké Moravy, které svou velikostí, vnitřní organizací a obranným systémem nese znaky budoucích velkých měst. Tuto bohatou historii připomíná nová expozice v Památníku Velké Moravy.
Město žije bohatým kulturním životem, působí zde FS Dolina, skupinky DFS Dolinečka a Staroměstská kapela.

Soubory a vedoucí
Dolina: Mgr. Jan Pluhař
Dolinečka I: Mgr. Kateřina Vránová, Ing. Jarmila Tomešková
Dolinečka II: Jitka Luběnová, Julie Luběnová, Dominik Stašek
Dolinečka III: Mgr. Lucie Sojáková a Renáta Friedlová
Dolinečka IV: Bc. Veronika Spáčilová, Ing. Tereza Horáková, Simona Turečková
Doliňáci: Ing. Radek Novák
CM Bálešáci: Ing. Tomáš Vavřík, umělecký vedoucí Ondřej Bazala
CM Vavřín: Ing. Tomáš Vavřík
CM Dolinka: Radim Snopek
Repetilky: Mgr. Lucie Sojáková
Staroměstská kapela: Petr Luběna

Babice
Obec Babice, vesnice Zlínského kraje roku 2015.

V turisticky lákavé a vyhledávané lokalitě leží obec Babice, o níž první písemná zmínka pochází již z roku 1220. Na západě se zvedá pohoří Chřibů, bohaté nejen historií, ale i přírodními krásami. Jihovýchodní hranici obce tvoří majestátní řeka Morava a návštěvníky vyhledávaný Baťův kanál. Od královského města Uherské Hradiště je vzdálena 8km a téměř všude do okolí se dostanete na kole. Protože obec leží v rovinaté části Dolnomoravského úvalu a prochází jí páteřní cyklostezka č. 4 – Moravská stezka.

V Babicích působí Dětský folklórní soubor Kalinka, dívčí pěvecký sborek Kalinka a folklórní soubor Kalina. Od roku 1925 se v obci konají třetí říjnový víkend Slovácké hody s právem.

V obci můžete navštívit muzeum Myslivců a pytláků, jehož součástí je také expozice hospodářských strojů, vesnické muzeum, voliéry s pernatou zvěří či sad starých ovocných odrůd a které v soutěži vesnice roku získalo ocenění Zlatá cihla v kategorii obnova či rekonstrukce staveb venkovské zástavby.

Boršice
Boršice udržují během liturgického roku všechny lidové zvyky a bohaté kulturní tradice. Obec se také proslavila vinařstvím, jehož historie sahá až do 12. století. Díky tomu je zde pořádána vyhlášená Velikonoční výstava vín, která se koná každoročně na velikonoční neděli v sále kulturního domu. K ochutnání je tady tradičně vystavována tisícovka vzorků vín. Folklorní soubor Pentla ve spolupráci s obecním úřadem a mládeží celé obce pořádá v měsíci říjnu Císařské hody s právem. V kulturním domě se tradičně koná hodová zábava, na které hraje domácí dechová hudba Boršičanka. V autentickém místě nálezů paleolitického osídlení se v obci nachází naučná stezka „Po stopách lovců mamutů“ o délce asi 1 km, která vás postupně seznámí s informacemi a poznatky o životě lovců mamutů, o jejich způsobu obživy a o osídlení zdejší krajiny. Na trase naučné stezky kromě obvyklých zastavení, vybavených informačními tabulemi, naleznete také dřevěné sochy zvířat a lovců mamutů v životní velikosti, stopy zvířat, posvátný šamanský sloup nebo krytá posezení.

Cyklostezku Cyrila a Metoděje provází artefakty Velké Moravy

Cyklostezka spojuje obce Boršice a Zle­chov a už dnes je považována za jednu z nejkrásnějších na Moravě.  Cyklostezka bude součástí Kulturní stezky Rady Evropy. V Boršicích začíná u Dolního mlýna, z druhé strany ji najdete na po­slední zlechovské křižovatce. Cyklostez­ka vede po původní hradské cestě mezi obcemi, po které v devátém století prav­děpodobně chodil svatý Metoděj, když putoval ze svatého Klimenta do centra Starého Velehradu. Během nenáročné 2,5 km dlouhé jízdy si můžete prohlédnout artefakty z kamene, bronzu a nerezu, inspirované Velkou Moravou. Pochází z dílny akademického sochaře Daniela Trubače z Polešovic. Projekt byl vybu­dován v rámci přeshraniční spolupráce „Na kole za historií Velké Moravy“, který je dílem spolupráce s partnerskou obcí Opatovce. Na slovenské straně vyrostla stezka Opatovce – Trenčín.

Huštěnovice
Dominantou obce je kostel sv. Anny. Za zmínku stojí přírodní a technická památka Baťův kanál a muzeum, které bylo otevřeno v roce 2011. Návštěvníci si mohou prohlédnout vybavení kuchyně a jizby z dvacátých až padesátých let minulého století. V další místnosti jsou předměty, které se používaly k hospodářské a řemeslné činnosti a pracím v domácnosti. V další části je fotografická historie obce a popis součástí huštěnovského kroje. Své místo v muzeu má současná šiřitelka lidových tradic, košíkářka Hana Špalková,  akademický sochař Jiří Kaňovský nebo zesnulý akademický malíř Antonín Sládek. Neopomenuli jsme ani na archeologické nálezy v katastru obce.

V obci působí dětský folklorní soubor Marenka, který byl v Huštěnovicích založen 28. února 2011. Vedoucí souboru  Martina Sedlářová z Uherského Hradiště, kdysi členka DFS Hradišťánek, tanečnice FS Cifra Uherské Hradiště a také tanečnice VUS Ondráš Brno,  má k folkloru vřelý vztah a naše děti, ve věku od 5 do 13 let, vede k lásce k folklóru. Děti nezačínaly ihned s výukou folklorních tanců, ale naučily se dnes tolik oblíbené country tance, při kterých se učily svým prvním tanečním krůčkům. Dnes už se věnují výhradně folkloru a jejich taneční i pěvecké umění se pomalu rozšiřuje. Dětský folklorní soubor Marenka má své kroje, které navrhovala etnografka PhDr. Ludmila Tarcalová.

Jalubí
Obec Jalubí leží na severozápadním okraji Chřibů 7 km o okresního města Uherské Hradiště.

První dochovaná zmínka o vzniku obce jako součást panství velehradského kláštera Cisterciáků je z r. 1265.  Poddaní z Jalubí byli povinni tzv. krevním platem majiteli Buchlova.  Ve druhé polovině 17. století byla ves několikrát zcela zničena požáry. Ovšem Jalubí se dokázalo znovu pozvednout, takže v polovině 18. století se zde nacházelo 19 ha vinohradů. Víno prosperovalo v Jalubí i v 19. století a v roce 1900 zde měli ještě 14 ha vinic. Proslulé bylo v Jalubí hrnčířství. Hrnčířský cech je zde doložen k roku 1721. V paměti zůstávají slavná jména hrnčířů Dudy, Petráše, Vojtěška. V Jalubí udržují bohatou tradici kulturních zvyklostí: pořádají hody s právem, dožínky, masopust s pochováváním basy nebo stavění a kácení máje.

Ocenění:  Na Slavnostech vína a otevřených památek v r. 2010 získalo Jalubí ocenění Vinařská obec 2010. Obec byla oceněna v krajské soutěži Vesnice roku 2016. Získala třetí místo a bílou stuhu za práci s mládeží a stala se vítězem soutěže Zlatá cihla za repliku větrného mlýna. Mezi občany se dochovala verze, že původní mlýn byl zbourán a rozebrán na stavbu rodinných domků až po skončení II. světové války na základě poškození shozenou leteckou bombou v roce 1945.  Správná verze však je, že mlýn byl zbourán v roce 1938, což koresponduje se zápisy v pozemkové knize. V době shození leteckých bomb již mlýn neexistoval.

Jankovice
Obec byla založena v r. 1648 tehdejším majitelem napajedelského panství hrabětem Janem z Rottálu. Po třetím Valašském povstání se zde usídlilo 13 rodin a staly se tak prvními obyvateli obce uprostřed Chřibů. Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1841.
V roce 2020 se po více než 60 letech opět rozezněly věžní hodiny a o rok později byla zrekonstruována věž kostela.

Společenské akce se zde odehrávají v kulturním domě umístěném ve středu obce, od roku 2025 také v novém Komunitním centru. Které vzniklo rekonstrukcí budovy bývalé fary. Velké akce jako jsou hody nebo folklorní festival se pořádají v přírodním letním areálu Březičky. V obci působí ženský pěvecký soubor Lipuše. Kulturní a společenský život je tvořen také činností spolků SDH a folklorního spolku.

Obec je umístěna v údolí poskytujícím pohodlný přístup na hřeben Chřibů, prochází zde turistické stezky spojující údolí Moravy, Kostelany, Salaš a lesní penzion Bunč. Obec je tak alternativou přístupu do unikátních bukových porostů NP Chřiby s nabídkou mnoha výhledů na krajinu Slovácka a kopce Bílých Karpat.

V současnosti zde žije 459 obyvatel.

Kostelany nad Moravou
První písemné zprávy o obci se zachovaly z roku 1131. Obec vznikala jako malá rybářská osada v zákrutách řeky Moravy. Dominantou obce je portálový nýtovaný most přes řeku Moravu, který byl v roce 1997 vyhlášen Ministerstvem kultury ČR kulturní památkou.

Každým rokem se na 1. svátek vánoční most rozzáří při Oslavě mostu betlémským světlem. V blízkosti se nachází slepé rameno řeky Moravy - přírodní památka Tůň, jedna z posledních lokalit výskytu kotvice plovoucí a chráněných obojživelníků. Významnou pamětihodností je kostel sv. Floriána. Obec je spoluzakladatelem Agentury pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu. V rámci projektů agentury bylo v obci vybudováno přístaviště na řece Moravě. Obcí prochází cyklotrasa a Moravská vinařská cyklostezka. Každoročně se koná košt slivovice, fašaňk s pochováváním basy a v měsíci září tradiční Slovácké hody s právem.

Košíky
Obec Košíky byla založena okolo roku 1650 hrabětem Janem z Rottálu, který zde přesídlil několik rodin z Valašska, kde probíhaly tzv. Valašské bouře. Tím, že již zmiňované rodiny přesídlil prakticky do lesa, jim "nechal zajít chuť" na jakékoliv vzpoury, protože bývalí vzbouřenci měli najednou úplně jiné starosti - totiž existenční. Obec se postupem doby rozrostla do několika částí - první při toku potůčku Pešky, další na "Vršavu" a několik jiných, menších částí. Obec si z části do dnešní doby udržela vesnický ráz, k 1. 1. 2016 v ní žije 416 obyvatel, katastrální výměra činí 1019 ha.

Obec žije bohatým kulturním životem. Každoročně probíhá několik "Divadelních víkendů" kdy do obce zajíždí špičkové divadelní spolky amatérské i profesionální, k úspěšným akcím patří košty ať gulášů, nakládaného zelí, hub, piva nebo pečených kačen. K tradici již patří i velikonoční a vánoční dílničky pro děti.

Obec v posledních letech dokončila několik projektů zlepšujících občanskou vybavenost, jako například víceúčelové hřiště, výsadbu zeleně na veřejných prostranstvích, v neposlední řadě Multifunkční budovu, kde provozuje knihovnu, učebnu neformálního vzdělávání, komunitní centrum a muzeum s expozicí mimo jiné i kroje obce Košíky zrekonstruovaného na základě dochovaných krojových součástí včetně unikátních a nikde jinde neviděných vzorů vyšívání.

Kudlovice
Vinařská obec Kudlovice se hrdě hlásí ke své pětisetpadesátileté bohaté vinařské historii. Zajímavostí je místní trať Paňháje, která patří nejseverněji položené vinařské trati Slovácké vinařské podoblasti. Propojuje tradici vinohradnictví, vína, zpěvu a lidové kultury se životem současné, moderní slovácké obce. Kudlovice zvou své návštěvníky na každoroční konání výstavy vín, otevřené vinné sklepy Kudlovického vinného žlebu, na slovácké hody, akce mužského a ženského pěveckého sboru v domě U Strmenských, který je kulturní památkou místního lidového stavitelství z poslední třetiny 19.století. Další významnou kulturní památkou obce je Kaple svatého Jana Křtitele, která je stavbou z roku 1747 nezvyklého typu se sousoším Křtu Krista v mírně nadživotní velikosti.

Obci náleží i její dva kilometry vzdálená část obce Kudlovická Dolina, která je díky krásné přírodě protkána turistickými trasami. Údolí Kudlovického potoka přivádí návštěvníky do Chřibských lesů, k zajímavým místům, jako je skalní útvar Budačina s pověstmi o pobytu loupežníků nebo v jižní části údolí skalisko Miláčka s pověstí o milencích, kteří zde ukončili svůj život.

Nedakonice
Lidé v Nedakonicích se mohou pyšnit bohatým kulturním životem. Na veřejnosti se prezentuje mužský a ženský pěvecký sbor, dětský folklorní kroužek a známá v širokém okolí je i dechová hudba Nedakoňanka. Nejvýznamnější folklorní událostí roku jsou říjnové slovácké hody s právem. Pevné místo v kalendáři má také únorový fašank, zpívání mužského pěveckého sboru a krojový ples.

Mužský pěvecký sbor Nedakonice
Do repertoáru patří písničky z celého Slovácka. Aktivně se zapojují do folklorního dění v naší obci i v blízkém okolí. Uměleckým vedoucím je Vladan Nejezchleba.

Ženský pěvecký sbor Nedakonice vznikl v prosinci roku 2007. V současné době navštěvuje soubor 14 členek pod vedením Jitky Oharkové. Zpívají písně zaměřené na oblast hlavně uherskohradišťska. Aktivně se zapojují do dění v obci - účastní se tradičních slováckých hodů s právem, zpívají na rozsvěcování stromu, pořádají Krojový ples a fašaňkovou obchůzku v obci.

Dechová hudba Nedakoňanka bývá základem všech tradičních obecních akcí již od roku 1927. Repertoár dechové hudby Nedakoňanka tvoří hlavně skladby současných moravských skladatelů dechové hudby, skladby koncertního a tanečního charakteru v úpravě pro dechový orchestr.

Ořechov
Obec Ořechov se nachází na jihozápadním okraji Zlínského kraje, v jihovýchodním podhůří Chřibů asi 18 km od Uherského Hradiště. Na rozloze 600 ha dnes žije v obci 800 obyvatel. Obec samotná je situována v údolí Ořechovského potoka obklopená rozsáhlými plochami vinic a krásnou přírodou.

První písemná zmínka o obci se objevuje v roce 1141 v listině vydané biskupem Jindřichem Zdíkem. Příslušnost obce ke Slovácku je dokumentována každoročním konáním krojovaných Slováckých hodů s právem o svátku sv. Václava s velkou účastí krojované mládeže a dětí. Dominantou obce je zámek z konce 16. století, postavený na místě dřívější tvrze a později renesančně přestavěný. Na návsi stojí barokní socha Sv. Jana Nepomuckého, která je kulturní památkou. V Ořechově je i 1. stupeň základní školy a mateřská školka. Obcí prochází také turistická cyklotrasa a Moravská vinařská cyklostezka.

Obec žije rozmanitým kulturním životem – pořádají se košty ořechovky a ořechových buchet, závody fechtlů – Olevanec cup, divadelní představení místních ochotníků, karnevaly, Fašankový průvod, Velikonoční jarmarky, Adventní zvonkování a další. O kulturní život v obci se stará Folklorní soubor Chasa z Ořechova – vedoucí souboru Bc. Hana Píšťková a Děcka z Ořechova – vedoucí souboru MUDr. Eva Píšťková. Za více než desetiletou existenci se soubory vypracovaly na výbornou úroveň.

Ořechovská knihovna se chlubí titulem Nejlepší vesnická knihovna 2024. Během roku pořádá více než 100 akcí pro veřejnost.
V soutěži vesnici roku 2026 Zlínského kraje obec obdržela zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.

Polešovice
Polešovice se nacházejí v jihozápadní části okresu Uherské Hradiště. Leží na předělu Dolnomoravského úvalu a pohoří Chřiby.  Bohaté archeologické nálezy dokládají hustotu zdejšího osídlení již v pravěku. Z mladší doby bronzové pochází nález 800 zlomků různých bronzových předmětů. Od 7. století zde můžeme sledovat silné slovanské vrstvy, na něž navázala historicky doložená osada Záblacany v 10. a 11. století. První zmínka o Polešovicích pochází z roku 1220, kdy obec patřila nově založenému cisterciánskému klášteru na Velehradě. K dalšímu hospodářskému rozvoji napomohla privilegia velehradských opatů a zejména povýšení na městečko císařem Rudolfem II. v roce 1595 s právem dvou výročních trhů a jednoho týdenního. Z té doby také pochází pečeť a znak. Dominantou slavné vinařské obce, která dnes užívá označení městys, je kostel sv. Petra a Pavla.

Spolková činnost:

Polešovice patří k těm obcím, kde se pořádá celá řada folklorních akcí, které připomínají tradice předešlých generací. Do bohaté spolkové činnosti se v této oblasti zapojují Tělovýchovná jednota a Městys Polešovice, které organizují vždy druhý víkend v měsíci říjnu tradiční slovácké hody s právem. V hodovém průvodu se objevují krojovaní všech věkových kategorií, svobodná chasa v čele se stárky a stárkyněmi, vdané ženy, ženatí muži a množství dětí. V posledních letech se  bohatého programu účastní kolem dvou stovek krojovaných. Folklorní sdružení Polešovice obnovilo tradici fašankové obchůzky. V roce 2005 vydalo knížku Hodové tradice a zvyky v Polešovicích a v r. 2012 malou kuchařku. Po padesáti letech v roce 2007 ve spolupráci s obcí a místními vinaři obnovilo tradici vinobraní – vinařské slavnosti s ochutnávkou vín. Vinaři pořádají také zarážení hory a v neděli velikonoční tradiční výstavu vín.

Ženský sbor DRMOLICE z Polešovic se poprvé sešel v roce 2000 s nápadem, aby se v hodovém krojovaném průvodu objevily i stárky a podstárky minulých let.

Přáním bylo společně si zazpívat, pobesedovat a zavzpomínat na časy našich předků. Připomenout si jejich moudrost a zkušenost, kterou by členky souboru předávaly  dál. A tak vznikly pořady Pradlenky, Na přástkách, Na jarmarku, Ve vinohradě, Vzpomínky našej stařenky, Ohledy, Ej, zelé, zelé nebo Žertovné s chlapama. Své přátele zvou do Polešovic na  Kateřinské zpívání a na Vánoční koncerty. K 15. výročí založení souboru vydaly CD „Dycky sem si vybírala“. Vedoucími souboru jsou Dobromila Krysová a Ivana Vaďurová.

Dětský folklorní kroužek POLEŠOVJÁNEK byl založen v dubnu 2008 jako soubor, který se zúčastnil Vinařských slavností v Polešovicích, následně Slováckých slavností vína a otevřených památek v Uherském Hradišti. Kroužek navštěvuje v současné době 20 dětí ve věku 4-12 let. Od roku 2011 pořádají Dětské odpoledne, kde si zvou své folklorní kamarády. Vedoucí souboru je Michaela Otrusinová.

Spytihněv (host)
Obec Spytihněv je nejstarší a zároveň nejsevernější obcí Slovácka. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141, avšak je zřejmé, že na území obce bylo již dříve rozvinuté sídlo. Název obce je spojován s knížetem Spytihněvem II., který se dle tradice na území obce narodil. Svého největšího významu dosáhla obec na svém úsvitu, kdy patřila mezi šest arcijáhenství olomoucké diecéze, přičemž dalšími arcijáhenstvími byly Olomouc, Brno, Znojmo, Přerov a Břeclav.

V současné době má obec Spytihněv okolo 1700 obyvatel. Spytihněví prochází vodní cesta Baťův kanál. Bylo zde vystavěno a otevřeno “Turistické centrum Na Rejdě Baťova kanálu” a nové přístaviště, které zlepšilo zázemí pro turisty. Součástí tohoto centra je i amfiteátr pro 200 diváků a nově otevřená vyhlídková terasa s restaurací.

Nejvýznamnější folklorní akcí roku ve Spytihněvi jsou tradiční Slovácké hody s právem, které se konají vždy druhou říjnovou neděli. Jako jedna z mála obcí v našem regionu obec Spytihněv dodržuje termín původního konání hodů v neděli a pondělí.

Z folklorních souborů působících ve Spytihněvi je nutné zmínit ženský pěvecký soubor Babčice, který vznikl v roce 1997 a pravidelně se účastní zpívání ve Spytihněvi i v okolí. Soubor tvoří 13 zpěvaček. Dalším folklorním souborem ve Spytihněvi je mužský pěvecký soubor Chlapčiska, který vznikl v roce 2010. Rovněž Chlapčiska vystupují pravidelně na různých akcích ve Spytihněvi a v okolí, v poslední době vystupují také společně s mužským souborem z Kostelan.

Sušice
Na starobylost obce lze také usuzovat z jejího názvu. Jména nejstarších obcí byla vesměs odvozena ze jmen jejich zakladatele nebo pána - podle Sucha - Sušice.  Datum založení Sušic na místě staroslovanského hradiště lze datovat do 1. pololetí 13. století.

Obec se rozprostírá v údolí Jankovického potoka mezi katastry obcí Traplice, Jalubí, Huštěnovice, Babice a Kudlovice. Sušice jsou malou obcí. V současnosti zde žije 633 obyvatel. I katastr je menší - rozloha katastru je 189 ha. Nadmořská výška je 202 m. V obci je Mateřská školka, kterou navštěvuje v současnosti 25 dětí, aktivně pracují sportovci a taky složka Sboru dobrovolných hasičů.

Jako cennou kulturní památkou v obci je kaple Panny Marie z r. 1886. Obec je pod vedením starostky Bc. Ladislavy Vlachynské a místostarosty Václava Šrámka.

Traplice
Obec Traplice leží v údolí Jankovického potoka asi 10 km severozápadně od Uherského Hradiště v Chřibech.

Obec Traplice byla založena na velehradském panství již v době před 13. stoletím. První zmínka o osadě pochází z roku 1228, klášterní dvůr je připomínán roku 1260. Nejzajímavější památkou v obci je kamenný pamětní kříž na rozcestí z roku 1820. Pětimetrový kamenný kříž věnovaný obci je veden jako chráněná památka. Březnovou společenskou událostí bývá košt vína, tradiční je rovněž fašanková obchůzka, před velikonocemi obcí procházejí „klepáči“, na měsíc říjen připadají slovácké hody, ale v obci se slaví i „babské“ hody. Tečku za rokem znamená stavění a zdobení vánočního stromu.

V obci je devítiletá základní škola, již několik let zde působí také Komunitní škola, je zde vybudován sportovní areál, dvoudráhová kuželna a dětské hřiště. Počet obyvatel Traplic je okolo 1160, starostou obce je Milan Rozum. V současné době folklorní tradice v obci udržuje hlavně hodová chasa.

Tučapy
Obec Tučapy národopisně patří do historické oblasti moravského Slovácka, v krajině  na mírném svahu Chřibů, v nížině Dolnomoravského úvalu . Její katas­tr má rozlohu 245 ha a žije v ní 261 obyvatel. První zmínka o obci je v listi­ně olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1131. V obci stávala tvrz, k níž patřily tři dvory, v 16. století zřejmě zanikla, neboť od r. 1579 se již nepřipomíná.

Dominantou obce je kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1934. K místním památkám patří také kaple Božího srdce Páně. V obci se narodil spisovatel Bedřich Beneš Buchlovan. Z přírodních zajímavostí Tučap stojí za zmínku přírodní památka Koukolky. Půl kilometru od obce se rozpro­stírají louky a pastviny s bylinnou vegetací tvořenou druhy širokolistých suchých trávníků. Ze silně ohrožených druhů v lokalitě roste vstavač vojen­ský, hvězdnice chlumní, kozinec vinčencovitý a hořec křížatý.

Přes Tučapy vede Moravská vinná cyklostezka č. 5050. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní a dětské hřiště. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov. Každoročně se v obci koná několik tradičních akcí. Tou nejvýznamnější jsou Slovácké hody s právem konané první říjnovou sobotu. Další akce jsou košt slivovice, fotbalové utkání Svobodných mládenců a Ženatých pánů, stavění a kácení máje a řada dalších.

Tupesy
Obec Tupesy se rozprostírá na území 583 ha v úrodné nivě Zlechovského potoka v nadmořské výšce 216 m. V obci v současné době žije 1 128 obyvatel.

První písemná zmínka o Tupesích pochází z roku 1220, kdy je obec zmiňována jako součást majetku velehradského kláštera. Nejstaršími památkami Tupes jsou barokní boží muka z roku 1677, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1735, novorománská kaple Navštívení Panny Marie, postavená roku 1854, a dům drobného zemědělce a hrnčíře, představující původní vesnickou architekturu přelomu 19. a 20. století, ve kterém dnes sídlí Muzeum keramiky.

Tupesy jsou proslulé také pěstováním vinné révy a vinařstvím, které neoddělitelně doprovázelo hospodářský rozvoj obce již v minulých stoletích.

Tupesy jsou typickou slováckou obcí, jejíž bohatá tradice hýřící barevností krojů žije i v současnosti v podobě fašanků, spojených s masopustními průvody v doprovodu cimbálové muziky a říjnových císařských hodů, při kterých je průvod chasy doprovázen dechovkou, zpěvy ženáčů a místních mužských a ženských pěveckých sborů. K dalším významným událostem v obci patří vynášení Moreny, „hrkání“ chlapců, „šlahačka“, výstava vín, dětská pěvecká soutěž Tupeský džbáneček, plesy, stavění a kácení máje, den dětí, vyřezávání dýní a mnoho dalších.

Újezdec
Obec leží v charakteristické kopcovité krajině Kyjovské pahorkatiny, která se rozkládá mezi horským masívem Chřibů a údolní nivou řeky Moravy. Okolní krajina je intenzívně zemědělsky využívaná, jižní svahy jsou využívány k pěstování vinné révy. Vymezené viniční tratě náleží do bzenecké vinařské oblasti. Lesní porost lze nalézt takřka výhradně pouze jako doprovodnou zeleň vodotečí. Jedinou význačnější vodotečí je místní potůček pramenící v oblasti současné zastávky autobusu a protékající žlebem ve středu obce. V současné době má Újezdec 231 obyvatel, čísel popisných je 127. Újezdec, východní vesnička uherskohradišťského okresu, je zajímavá hlubokou a širokou zmolou.

​

Vážany
První oficiální zmínka o obci Wasan pochází z r. 1220 (sídliště zde existovalo pravděpo­dobně již v roce 1050, možná i dříve). Název je prý odvozen od obyvatel, kteří údajně přišly od Váhu.

Do dalšího života pak krutě zasáhly události spojené s 1. a 2. světovou válkou. O tomto svědčí památník obětem u kapličky. O vinařských tradicích, které se dochovaly až do dnešní doby, svědčí původní obecní pečeť s vinným hroznem mezi dvěma vinařskými noži, vně obrácenými s opisem majusku­lou SIGILLV COMUNITATV PAGV WAZAN.

Obec Vážany se od září 2006 může turistům pochlubit rozhlednou v lokalitě Doubí (358 m). Odtud se otevře překvapivě rozsáhlý výhled na pohoří Chřiby, Bílé Karpaty, Pálavu, Hostýnské vrchy či Dolnomoravský úval. Obcí prochází Moravská vinařská stezka, která přiláká v letních měsících spousty spokojených turistů.

Zlechov
Obec Zlechov leží podél Zlechovského potoka v nadmořské výšce 208 m a se sousední obcí Tupesy tvoří konurbaci. Zlechovský katastr má rozlohu 649 hektarů a v současnosti v něm žije 1 697 obyvatel.

V katastru obce se nachází jedno z nejstarších slovanských sídlišť u nás. Byly zde však objeveny i nálezy z období paleolitu a neolitu. Obec vznikla pravděpodobně v průběhu 11. století. Nejstarší zmínka o obci však pochází teprve z roku 1207 a potvrzuje příslušnost vsi k velehradskému klášteru, jenž přinesl rozvoj řemesel i pokrokové způsoby obdělávání půdy a začal v našem kraji s pěstováním vinné révy, kterou řád potřeboval k bohoslužebným účelům. Název obce bývá odvozován od „vsi lidí Zlechových“, ve 13. století se objevuje i varianta Lechov, tedy vesnice Lecha nebo Zlecha.

Nejstarší památkou v obci jsou boží muka u silnice do Tupes, postavená roku 1674. Dále barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1733. Na poli směrem ke Starému Městu stával asi 1 m vysoký kamenný smírčí kříž, pocházející pravděpodobně ze 17. století. Dnes je uložen v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Poměrně novou dominantou obce se stal kostel sv. Anny, vysvěcený v roce 1994.

Nejvýznamnější tradiční akcí jsou říjnové Slovácké hody s právem, tzv. císařské. Název vznikl podle nařízení císaře Josefa II., který takto určil hodové zábavy pro vesnice bez místního kostela. V době Velikonoc ožívá Zlechov charakteristickými velikonočními zvyky, jako je „hrkání“ a „šlahačka“. Dalšími kulturními akcemi obce jsou plesy na začátku roku, košt vína a slivovice, stavění a kácení máje, Mikuláš, adventní koncert a řada dalších.

Představení mikroregionu: Nádvoří Staré radnice

„Široká dolina, úrodná rovina, zahrady, pole, vinohrady, z Hradišťa kúsek dál, hrad Buchlov – lesů král, z dávných dob na skále, stojí tady…“

Slova písně „Zahrada Moravy“ plně vystihují krajinu pod Buchlovem. Kraj protkaný historií, pověstmi o dobách dávno minulých, krásnou přírodou, ale i kraj lidí respektujících a dodržujících dávné tradice. Jednou z takových tradic je například včelařství, které provází člověka takřka od nepaměti, vždyť nejstarší zmínky o sběru včelího medu se datují do 12. tisíciletí př. n. l. Z té doby se dochovala kresba znázorňující vybírání medu v Pavoučí jeskyni poblíž Bicorp u Valencie.

Vyřezávané úly vymizely z moravské krajiny v polovině 20. století. Kdysi stály skoro u každého stavení a dnes nám začínají chybět. Také proto vznikla myšlenka společného projektu, na jehož konci bylo zhotovení čtrnácti krásných a umělecky hodnotných klátových úlů se šindelovými stříškami. Najít vhodné, téměř tři sta let staré duby, nebylo jednoduché, ale tady se to podařilo. A jak úly vypadají? Při jejich prohlídce budete pátrat v paměti, do jaké pověsti patří třeba k smrti vystrašená žena s dítětem v náručí, sklář se sklářskou píšťalou, pasáček ovcí či vinař. …že jsou Vám tyto výjevy povědomé? Není divu. Výtvarné předlohy čerpali autoři z knížky „Pohádky a pověsti Buchlovských hor“, která byla výstupem jiného projektu. Těm pozorným neunikne ani značka, která ale neslouží jako ozdoba, ale určuje vlastnické znamení.

I takový je mikroregion nesoucí jméno po stařičkém, hrdém hradu Buchlov. Že Vás toto místo zaujalo? Přijměte prosím pozvání do Mikroregionu Buchlov – území 14 obcí: Buchlovice, Boršice, Břestek, Hostějov, Medlovice, Modrá, Osvětimany, Salaš, Staré Hutě, Stupava, Stříbrnice, Tupesy, Velehrad, Zlechov. V každé obci najdete jeden úl, který si budete moci prohlédnout, a pokud budeme mít štěstí, tak v příštím roce ochutnat i med od včelek, které se zde letos poprvé zabydlely.

Obce mikroregionu:

Boršice
Boršice jsou velkou slováckou vinařskou obcí s 2 220 obyvateli, ležící v podhůří Chřibů v nadmořské výšce 188-334 m. Boršický katastr má rozlohu 984 ha a rozkládá se v údolí Dlouhé řeky a Medlovického potoka.

Dominantou obce je kostel sv. Václava. Svou polohou a přírodními podmínkami jsou Boršice předurčeny pro pěstování vinné révy a výrobu vína. Obec je vyhlášená koštem vína, který se koná každý rok na velikonoční neděli v sále kulturního domu, a jsou zde vystavovány vzorky vín v počtu okolo jeden tisíc. Obec udržuje bohaté lidové tradice. Folklorní soubor Pentla ve spolupráci s obecním úřadem a místní mládeží pořádá mnoho kulturních akcí, např. každou třetí říjnovou neděli Slovácké hody s právem, jejichž součástí je hodová zábava, na které hraje domácí dechová hudba Boršičanka.

Boršice získaly Zlatou stuhu za vítězství v krajském kole soutěže Vesnice roku 2026 díky promyšlenému rozvoji obce, jasné vizi do budoucna, mimořádně živému spolkovému, kulturnímu a folklornímu životu a silnému zapojení místních obyvatel. Ocenění je zároveň krásným potvrzením dlouhodobé péče o rodiny, seniory, školství, veřejný prostor, krajinu i kulturní dědictví – a především důkazem, že Boršice jsou obcí, kde lidé společně tvoří živé, hrdé a srdečné místo pro život.

Oficiální stránky obce: www.borsice.cz

Břestek
Obec Břestek leží v malebném údolí Zlechovského potoka v nadmořské výšce 238 m a je jednou z nejseverněji položených vinohradnických obcí. V břesteckém katastru, který se rozkládá na ploše 1 406 ha a jehož součástí je i osada Chabaně, žije 870 obyvatel. Břestek patří mezi nejstarší obce Zlínského kraje. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141.

Ke zdejším kulturním památkám patří barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. pol. 18. století, a kaplička Panny Marie Sedmibolestné, postavená roku 1720. Architektonicky velmi zajímavou stavbou z roku 1888 je také novogotická zvonice na návsi. Památkově chráněné chalupářské stavení č. p. 157 je typickou stavbou lidové architektury s historickým vinným sklepem z 19. století. V obci jsou také dva pomníky věnované obětem 1. a 2. světové války.

Zdejší přírodní zajímavostí je památný strom sekvojovec obrovský s obvodem kmene 650 cm a výškou 38 m, rostoucí na Chabaních. Traduje se, že byl vysazen zhruba před 200 lety hrabětem Berchtoldem. Přírodní památka Břestecká skála, představující pískovcové skály ukryté v lesním porostu nedaleko od obce, je vyhledávána nejen turisty, ale i horolezci.

V obci jsou lidové tradice stále živé díky pořádání četných kulturních akcí (např. Vaření trnek, Šlapání zelí, Rozsvěcení dýní, Martinské hody a další). Obec je také známá tradičním lednovým putováním kolem Břestecké skály, koštem vín na „bílou“ velikonoční sobotu, červencovým folkcountry festivalem Břestecký pinkl a zářijovou krojovanou poutí ke kapličce Panny Marie Sedmibolestné.

Oficiální stránky obce: www.brestek.cz

Buchlovice
Městys Buchlovice je největší obcí Mikroregionu Buchlov jak výměrou katastru (3 196 ha), tak i počtem obyvatel (2 442 osob). Městečko leží na březích Buchlovického potoka v nadmořské výšce 234 m na jihovýchodním úpatí Chřibů, jemuž dominují vrchy Holý kopec, Buchlov a Modla. Buchlovice jsou jednou z hlavních bran do Chřibů, výchozím místem turistických stezek i cyklistických tras, které nás zavedou k nejzajímavějším místům v okolí.

Dávné osídlení místa dokumentují pravěké nálezy z období paleolitu a neolitu, významné slezsko-platěnické hradisko na Holém kopci a menší, stejně staré hradisko na Modle.

O samotném městečku se poprvé dozvídáme z listiny z roku 1202. Od roku 1540 se Buchlovice staly trvalou součástí panství hradu Buchlova. S Buchlovicemi jsou spojeny významné národní kulturní památky, mezi něž patří hrad Buchlov, založený českým králem v 1. polovině 13. století jako strategická a správní pevnost. Na sousedním kopci stojí raně barokní kaple sv. Barbory z let 1672 – 1673, která sloužila jako hrobka rodu Berchtoldů.

Další národní kulturní památkou je zámek Buchlovice z počátku 18. století, postavený Janem Dětřichem z Petřvaldu. Zámecká zahrada a park vznikaly současně se zámkem od počátku 18. století a dnes patří rovněž k nejvýznamnějším u nás.

K dalším pamětihodnostem náleží raně barokní kostel sv. Martina, vystavěný v letech 1640 – 1643, sousední fara vznikla ve stylu venkovského baroka kolem roku 1670. Neméně významnou památkou je pozdně gotická kaple sv. Alžběty na hřbitově - původně sbor Jednoty bratrské - pocházející z poloviny 16. století, bývalý lovecký zámeček a raně barokní kaple sv. Kříže z let 1670 – 1680 jsou nejstaršími stavbami v místní části Smraďavka, která dostala své jméno podle vyvěrajících sirovodíkových pramenů.

Na buchlovickém náměstí můžeme navštívit Muzeum Podhradí Buchlovice, jež nabízí expozici věnovanou čtrnácti obcím Mikroregionu Buchlov a přibližuje dějiny, národopis a život městečka. Jeho součástí je výstavní Galerie na půdě a turistické informační centrum.
Buchlovice jsou známé nejen kulturními památkami a krásou okolní přírody, ale i každoročně pořádanými kulturními akcemi. Za všechny jmenujme alespoň ty největší – Festival česneku, Kosecké písně, Svatomartinské hody s právem aj.

Oficiální stránky městysu: www.buchlovice.cz
Turistické informační centrum Buchlovice: www.tic.buchlovice.cz

Hostějov
Obec Hostějov leží na jižním okraji Mikroregionu Buchlov v nadmořské výšce 345 m. Území je charakteristické kopcovitou krajinou Kyjovské pahorkatiny, která se rozkládá mezi horským masivem Chřibů a údolní nivou řeky Moravy. Okolní krajina je zemědělsky využívaná, v jižní části katastru se pěstuje vinná réva. Hostějov je nejmenší obcí tohoto mikroregionu - rozloha katastru činí pouhých 96 ha. Trvalý pobyt na území této malé vesničky má 37 obyvatel, čímž se Hostějov řadí mezi obce s nejnižším počtem obyvatel nejen ve Zlínském kraji, ale i v celé České republice.

Založení vesnice se podle pověsti datuje už do doby cyrilometodějské. Na místě dnešního Hostějova prý založili kněží kláštera sv. Klimenta hostinec pro poutníky, kteří směřovali po staré cestě na Velehrad a do Pomoraví. Úsměvný je výklad vzniku názvu obce, podle něhož v těch dobách veselá společnost při přenocování na těchto místech všechno „prohostila“, čili projedla a propila. První skutečná písemná zmínka o obci pochází z roku 1371, kdy ji moravský markrabě Jan Jindřich odkázal spolu s Bzencem a dalšími obcemi svému synu Soběslavovi jako část bzeneckého panství.

Nejvýznamnější hostějovskou památkou je čtyřhranná kamenná kaple – zvonice s malým oltářem a obrazem Božské Matky z roku 1866 a tři kamenné kříže.

Staré zvyky udržované ještě v minulém století se nezachovaly. Dřívější prosebná procesí byla obnovena v roce 2010, kdy se poprvé uskutečnila májová pouť k Panně Marii Pomocnici křesťanů. Svou dlouholetou tradici má Štěpánská zábava.

Oficiální stránky obce: www.hostejov.cz

Medlovice
Obec Medlovice se rozkládá na území 292 ha na jižním úpatí Chřibů mezi městysem Osvětimany a obcí Stříbrnice v nadmořské výšce 330 m. V současné době má 468 obyvatel a patří věkovým průměrem k nejmladším v širokém okolí.

První písemná zmínka o Medlovicích je z roku 1351. Osada - podle pověsti založená uhlířem Medlem - zde však byla pravděpodobně již dříve. V roce 1538 byla obec připojena k buchlovskému panství. Předtím patřila k panství bzeneckému, o čemž svědčí dochované prvky, jež jsou součástí tradic – např. podoba hodového práva. Také vinný list ve znaku tuto příslušnost k vinařskému panství dosvědčuje, přestože poloha obce pro pěstování vína není příliš vhodná.

V obci stojí kaple Panny Marie, vysvěcená v roce 1866. Zajímavostí je, že měla být původně zasvěcena sv. Martinovi, ale obraz sv. Martina, darovaný hraběnkou Ludmilou Berchtoldovou, se na oltář nevešel. Roku 1930 byl v obci odhalen pomník T. G. Masaryka. Busta byla v roce 1939 zakopána a po válce - spolu s pamětní deskou zemřelým v I. a II. světové válce - slavnostně znovu instalována a zůstala na svém místě po dobu celé „normalizace“. V katastrálním území obce se nachází lom jaspisových porcelanitů, jedna ze tří lokalit v Evropě. Přírodní terakotou z tohoto lomu se kdysi zpevňovaly cesty, například i v zahradě buchlovického zámku. Pro unikátnost naleziště je těžba dnes již zastavena. Tato oblast o rozloze 1,16 ha je chráněna jako přírodní památka.

Také v této slovácké vesničce se udržují tradice, jako jsou fašanky, velikonoční hrkání, stavění máje, říjnové Havelské hody, Mikuláš, Luca a jiné.

Oficiální stránky obce: www.obecmedlovice.cz

Modrá
Obec Modrá leží v malebném údolí Modřanského potoka v nadmořské výšce 220 m a těsně sousedí s obcí Velehrad. Na území katastru o velikosti 182 ha dnes žije 715 obyvatel. Obec vznikla legislativně na místě malé osady s původním názvem Neudorf až v roce 1786, ale četné nálezy dosvědčují, že její historie sahá mnohem dál. Nejstarší nálezy dokazují, že zde již před více než 6000 lety žili zemědělci. Tuto lokalitu v počátcích doby železné výrazně poznamenalo halštatské osídlení a i následné osídlení Kelty. Ani Germáni nezůstali bokem, a doposud po nich nacházíme nálezy keramiky a dalších užitných předmětů. Po období stěhování národů zejména v 8.st. osídlili lokalitu v dolní části obce Slovani. Velmi významný byl v roce 1911 objev pozůstatků slovanského kostelíka, pocházejícího z přelomu 8. a 9. století. Tato ojedinělá archeologická lokalita Na Díle byla vyhlášena národní kulturní památkou. Dnes stojí v blízkosti základů hypotetická rekonstrukce původního kostela sv. Jana, která je symbolickým památníkem Velkomoravské říše a slouží ke kulturním akcím i svatebním obřadům. Dá se říci, že zřejmě nepřetržité osídlení dnešní obce Modrá sahá až do tohoto období.

Nedaleko pod kostelíkem je vybudován Archeoskanzen Modrá, největší raně středověký archeologický skanzen v ČR. Jeho součástí je nově otevřená Klenotnice Velké Moravy. V této unikátní podzemní výstavní rotundě jsou prezentovány nejvýznamnější nálezy převážně zlatých a stříbrných šperků, zbraní a dalších zdobných předmětů, které vlastnily tehdejší elity Velké Moravy. Výstavní kolekce doposud nikdy nebyla prezentována na venkově, její část byla vystavena pouze při zvláštních příležitostech v Londýně, Paříži, Stockholmu, Praze, Brně, Bratislavě apod.

V těsné blízkosti se nachází botanická a sladkovodní expozice Živá voda s unikátním podvodním proskleným tunelem délky 8 metrů, umístěným pod hladinou rybníka. V průzračné vodě nalezneme původní druhy sladkovodních ryb, mezi kterými svou velikostí dominuje vyza velká délky cca 260cm a váhou 160kg. Součástí je i biotop s možností koupání pro návštěvníky.

Oblíbenou turistickou atrakcí je i Centrum slováckých tradic, ve kterém návštěvníci najdou přednáškovou síň, místnosti pro ochutnávku více jak sedmi desítek vzorků destilátů a přes 100 vzorků vín, funkční stylová pálenice, kde probíhá přeměna ovocných kvasů v destiláty i sušárna ovoce, zeleniny a hub. Muzeum v podkroví budovy je zaměřeno na historii vinařství, páleničářství a gastronomii s tím související.

Modrá je známá nejen krásnou krajinou s vinohrady, pasoucími se koňmi, rybníky plnými ryb a bohatou historií, ale i společenským životem s kulturními a vinařskými tradicemi, jako je fašank, pochovávání basy, pálení Morany, klepání po dědině a vodění Jidáše, velikonoční pomlázka, Josefovský košt vína, Vinobraní, Mikuláš, slavnosti Slunovratu, Den medu a medoviny apod.

Oficiální stránky obce: www.obec-modra.cz

Osvětimany
Městys Osvětimany leží na jižním úpatí Chřibů u soutoku dvou potoků - Klimentského a Hruškovice - v nadmořské výšce 278 m. V katastrálním území o rozloze 1 943 ha dnes žije 850 stálých obyvatel.
I když první písemná zpráva o obci pochází až z roku 1350, první zmínky o vzniku obce sahají již do doby velkomoravské, a to ve spojitosti s horou sv. Klimenta. Z té doby také pravděpodobně pochází název obce. Pověst vypráví, že se zde setkala byzantská mise vedená bratry Cyrilem a Metodějem s vyslanými muži (many), přičemž prý řekl Metoděj svému bratru „Bůh osvěť ty many“, a tak měl vzniknout název Osvětimany.

Dominantou městyse je barokní kostel sv. Havla vystavěný v letech 1674 – 1691, pod kostelem stojí barokní fara z konce 17. století. V Osvětimanech se dochovaly dvě památné sochy, a to socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731, a socha Panny Marie z roku 1910. V katastru se nachází také několik křížů, hraniční kameny a kaplička sv. Vendelína u silnice na Vřesovice. Severozápadně od obce, uprostřed chřibských lesů, je ukryta již zmíněná Národní kulturní památka Hradisko sv. Klimenta se zbytky církevní stavby. Podle archeologického výzkumu bylo velkomoravské hradisko vybudováno Slovany asi v polovině 9. století. V hradišti najdeme dřevěnou kapli, pocházející z roku 1964, a zvonici sv. Gorazda, postavenou v roce 1985.

V jižním okraji katastru leží Přírodní památka Ježovský lom - bývalý pískovcový lom, který je ukázkou flyšové sedimentace a lokalitou s výskytem vzácné teplomilné flóry a fauny.

Osvětimany dodnes žijí bohatým kulturním životem. Mezi nejvýznamnější akce patří plesy, Fašank, Výstava vín, Čarodějnický rej, Folklorní festiválek, Rybářské závody a říjnové krojované Slovácké hody s právem.

Oficiální stránky městysu: www.osvetimany.cz

Salaš
Údolní obec se rozprostírá kolem potoka Salašky v nadmořské výšce 270 m. Po obou stranách je chráněna svahy pohoří Chřibů. Na území o velikosti 1 787 ha žije 385 stálých obyvatel.

První samostatné chalupy lesních dělníků, kteří na buchlovském panství klučili lesy, zde vznikaly již v 17. století. Podle místní kroniky vznikla osada Salaš mezi léty 1652 – 1664, ale kdy z osady vznikla obec, nelze s určitostí říci. Název obce a obecní znak připomínají tradici chovu ovcí.
Ze sakrálních staveb se v obci nachází kaple postavená roku 1933, zasvěcená sv. Janu z Nepomuku, a dřevěná zvonice z 19. století. Západně od obce leží 12 m vysoká pískovcová skála Buchlovský kámen. Zlacká studánka, vyvěrající 1 km severovýchodně od obce, byla vybudována roku 1862. Podle místní pověsti byl pramen vody objeven při pokusu najít zlato. Pramen studánky U Lvích hlav chrání dvě kamenné lví hlavy, z nichž vytéká voda bohatá na vápník.

Obec žije poměrně bohatým kulturním a sportovním životem. Tradičními událostmi je Košt slivovice, Výstava hub, Atletické závody dětí, Cyklistické závody  a řada soutěží v požárním sportu.

,,Oblíbeným cílem návštěvníků je moderní Salašská rozhledna, z níž lze obdivovat podhůří Chřibů."

Oficiální stránky obce: www.salasuh.cz

Staré Hutě
Obec Staré Hutě leží v údolí říčky Kyjovky v nadmořské výšce 393 m, na ploše 736 ha. Je obklopena loukami, pastvinami a chřibskými - převážně bukovými - lesy. V současné době v obci žije 131 osob. Co do počtu obyvatel je druhou nejmenší obcí Mikroregionu Buchlov.
Jak už název napovídá, obec vznikla v souvislosti se založením zdejších skelných hutí někdy na počátku 18. století. Podle záznamů vrchnostenského úřadu to bylo v roce 1701, podle jiných údajů v letech 1650-1675. Sklárna patřila rodu Petřvaldů a byla nazývána Buchlovskou sklárnou. V roce 1876 sklárna zastavila výrobu a došlo k jejímu zániku.

V obci stojí kaplička Panny Marie, pocházející z druhé poloviny 19. století. Asi kilometr východně od obce leží Zikmundův dvůr, někdy nazývaný též Zikmundov či Dvorek, který je velmi starého data. Poprvé se objevuje na rytině hradu Buchlova z roku 1719. V současné době je v soukromém vlastnictví a slouží jako statek s možností ubytování a vyjížděk na koních.

V místě, kde dříve býval dvůr sklárny, roste stará lípa malolistá, chráněná jako památný strom, s obvodem kmene 400 cm a výškou 22 m. Další památný strom roste na okraji bukového lesa, asi 1 km severovýchodně od středu obce. Jedná se o dub zimní s obvodem kmene 530 cm a výškou 28 m.

V obci se každoročně koná únorový Dětský karneval, Velikonoční zábava a v červenci Trakačové závody.

Oficiální stránky obce: www.starehute.cz

Stříbrnice
V údolí Medlovického potoka, v nadmořské výšce 240 m a na výměře 608 ha se nachází obec Stříbrnice se 418 stálými obyvateli.
Stříbrnice patří k nejstarším obcím Uherskohradišťska. Naši slovanští předkové zde žili již v období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Název byl původně odvozován od slova srebro (stříbro), jež se údajně mělo v oblasti dnešních Stříbrnic nacházet. Geologický podklad katastru však nenasvědčuje tomu, že by tu byly stopy po stříbrné rudě. Druhá teorie o původu názvu souvisí se stříbrnou bránou, která byla v místech nynějších Stříbrnic postavena a která mohla dát obci jméno.

Nejstarší stavbou v obci je patrně barokní kaplička sv. Prokopa z roku 1749. Dominantou Stříbrnic je farní kostel sv. Prokopa z roku 1908, zbudovaný v novorománském slohu. Na návsi najdeme barokní morový sloup se sochou bičovaného Krista z první poloviny 18. Století a od roku 1733 stojí na rozcestí nad Smraďavkou socha sv. Jana Nepomuckého.

Krajinářsky i přírodovědně je významné území Stříbrnických pasek, které bylo v roce 1993 vyhlášeno přírodním parkem a později sloučeno s Přírodním parkem Chřiby.

V obci se každoročně koná řada kulturních akcí, jako je Myslivecký a Maškarní bál, Fašank, Stavění a kácení máje, Martinské hody s právem a mnoho jiných.

Oficiální stránky obce: www.stribrnice.cz

Stupava
Obec Stupava se rozkládá na obou březích horního toku říčky Stupavky na ploše 711 hektarů v nadmořské výšce 345 m, uprostřed chřibských lesů. V současnosti žije na území obce 146 obyvatel. První známky spojené se jménem Stupava pocházejí z roku 1407. Samotná obec byla založena patrně v letech 1680 – 1690 jako uhlířská osada. Její název je zřejmě odvozen od říčky Stupavky.

Dominantou obce je kostel sv. Klementa, který byl postaven roku 1859. Díky mimořádně krásnému, členitému okolí, rozlehlým lesům a čistému ovzduší je obec vyhledávána chalupáři, chataři a turisty.

V obci se každoročně koná několik kulturních akcí. Mezi nejvýznamnější patří lednový Dětský karneval, Stavění a kácení máje, Košt gulášů na začátku července, Zbojnická noc o prázdninách a listopadová Pouťová zábava.

Oficiální stránky obce: www.obec-stupava.cz

Tupesy
Obec Tupesy se rozprostírá na území 583 ha v úrodné nivě Zlechovského potoka v nadmořské výšce 216 m. V obci v současné době žije 1 128 obyvatel.

První písemná zmínka o Tupesích pochází z roku 1220, kdy je obec zmiňována jako součást majetku velehradského kláštera.
Nejstaršími památkami Tupes jsou barokní boží muka z roku 1677, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1735, novorománská kaple Navštívení Panny Marie, postavená roku 1854, a dům drobného zemědělce a hrnčíře, představující původní vesnickou architekturu přelomu 19. a 20. století, ve kterém dnes sídlí Muzeum keramiky.

Tupesy jsou proslulé také pěstováním vinné révy a vinařstvím, které neoddělitelně doprovázelo hospodářský rozvoj obce již v minulých stoletích.

Tupesy jsou typickou slováckou obcí, jejíž bohatá tradice hýřící barevností krojů žije i v současnosti v podobě fašanků, spojených s masopustními průvody v doprovodu cimbálové muziky a říjnových císařských hodů, při kterých je průvod chasy doprovázen dechovkou, zpěvy ženáčů a místních mužských a ženských pěveckých sborů. K dalším významným událostem v obci patří vynášení Moreny, „hrkání“ chlapců, „šlahačka“, výstava vín, plesy, stavění a kácení máje, den dětí a mnoho dalších.

Oficiální stránky obce: www.tupesy.cz

Velehrad
Obec Velehrad leží mezi výběžky Chřibů v jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. Nadmořská výška obce je 219 m a v jejím katastru o výměře 2 225 ha dnes žije 1 281 obyvatel. Velehrad je významným duchovním centrem, místem církevních poutí, shromáždění a cyrilometodějských oslav. Významnou událostí pro Velehrad byla návštěva hlavy katolické církve, papeže Jana Pavla II., v roce 1990.
Už od středověku je obec spojována s hlavním střediskem Velké Moravy. V pramenech z 9. století však sídlo tohoto názvu není nikde zmíněno. Nejstarší doklad pro jméno Velehrad je až v listině z roku 1141. Na základě archeologických nálezů lze soudit, že velkomoravský Veligrad byl lokalizován v dnešním Starém Městě.

Nejvýznamnější památkou obce je rozsáhlý komplex kláštera, vybudovaného v románsko-gotickém slohu s pozdějšími barokními úpravami. Velehradský klášter je bývalý cisterciácký klášter založený na počátku 13. století a je tak nejstarším cisterciáckým klášterem založeným na Moravě. Jeho součástí je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, která je nejvýznamnější poutní bazilikou České republiky.
V bezprostřední blízkosti kláštera najdeme několik sakrálních památek. Patří mezi ně např. kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1715, kostelík Zjevení Páně (kaple Cyrilka) postavený ve 13. Století a sousoší sv. Rozalie se sloupem Panny Marie, pocházející z 18. století.

Velehrad je jedním z nejznámějších poutních míst u nás. Každoročně se zde v červenci konají Dny lidí dobré vůle – Večer lidí dobré vůle a Národní pouť. Dalšími významnými kulturními akcemi jsou plesy na začátku roku, zářijové Slovácké hody s právem, listopadová Cisterciácká pečeť – výstava a soutěž košer a mešních vín, Štěpánský koncert v bazilice a mnoho dalších.

Oficiální stránky obce: www.velehrad.cz

Zlechov
Obec Zlechov leží podél Zlechovského potoka v nadmořské výšce 208 m a se sousední obcí Tupesy tvoří konurbaci. Zlechovský katastr má rozlohu 649 hektarů a v současnosti v něm žije 1 697 obyvatel.

V katastru obce se nachází jedno z nejstarších slovanských sídlišť u nás. Byly zde však objeveny i nálezy z období paleolitu a neolitu. Obec vznikla pravděpodobně v průběhu 11. století. Nejstarší zmínka o obci však pochází teprve z roku 1207 a potvrzuje příslušnost vsi k velehradskému klášteru, jenž přinesl rozvoj řemesel i pokrokové způsoby obdělávání půdy a začal v našem kraji s pěstováním vinné révy, kterou řád potřeboval k bohoslužebným účelům. Název obce bývá odvozován od „vsi lidí Zlechových“, ve 13. století se objevuje i varianta Lechov, tedy vesnice Lecha nebo Zlecha.

Nejstarší památkou v obci jsou boží muka u silnice do Tupes, postavená roku 1674. Dále barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1733. Na poli směrem ke Starému Městu stával asi 1 m vysoký kamenný smírčí kříž, pocházející pravděpodobně ze 17. století. Dnes je uložen v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Poměrně novou dominantou obce se stal kostel sv. Anny, vysvěcený v roce 1994.

Nejvýznamnější tradiční akcí jsou říjnové Slovácké hody s právem, tzv. císařské. Název vznikl podle nařízení císaře Josefa II., který takto určil hodové zábavy pro vesnice bez místního kostela. V době Velikonoc ožívá Zlechov charakteristickými velikonočními zvyky, jako je „hrkání“ a „šlahačka“. Dalšími kulturními akcemi obce jsou plesy na začátku roku, košt vína a slivovice, stavění a kácení máje, Mikuláš, adventní koncert a řada dalších.

oficiální stránky obce: www.obeczlechov.cz

Představení mikroregionu: před Kinem Hvězda

V roce 2005 zastupitelstva šesti obcí z předhůří Bílých Karpat, tedy Bánova, Bystřice pod Lopeníkem, Korytné, Nivnice, Suché Lozi a Vlčnova, rozhodla založit sdružení obcí za účelem vzniku nového mikroregionu a vzniklo tak Východní Slovácko. K rozhodnutí vedla potřeba vytvořit v této oblasti podmínky pro rozvoj turistiky a zajistit moderní rekreační složku infrastruktury regionu. Cílem je příjemné interaktivní prostředí sloužící nejen návštěvníkům, ale i místním občanům. Vždyť tam, kde se obec a krajina kolem ní stane dobrým domovem, místní rádi zůstávají a přespolní se rádi vracejí.

"V regionu můžete navštívit například muzeum pálenic, rodiště Komenského, vyhaslou sopku s kalvárií, minerální prameny Slatina a Smraďačka, lesní kapličky nebo morový hřbitov. Pro cykloturisty byly vybudovány cyklostezky propojující Východní Slovácko s širokým okolím."

Moto Východního Slovácka: „Tulák, poutník i obyčejný turista, který projde celý svět a přitom se rád vrací do našeho regionu – to je naše nejkrásnější odměna.“

Obce mikroregionu:

Bánov
Obec Bánov (2100 obyvatel) najdete asi 6 km východně od Uherského Brodu na úpatí Bílých Karpat. Kolem obce prochází mezinárodní silnice E 50, která v podstatě kopíruje jednu z nejstarších obchodních cest střední Evropy. Bánov, který byl bezmála tisíc let první (či poslední) osadou na této cestě, patří k nejstarším obcím celé jihovýchodní Moravy.

Zajímavosti:
• Pozůstatek sopky, na níž byl vybudován hrad, o kterém se zmiňuje Kosmas ve své kronice z r.1091, zbořen byl v 15. st., od 17. st. zde stojí tři kříže
• Kostel sv. Martina
• Vodní nádrž Ordějov
• chráněná území – lomová jezírka u Ordějova a Na Skaličkách

oficiální stránky: http://www.obec-banov.cz

Bystřice pod Lopeníkem
Obec Bystřice pod Lopeníkem (840 obyvatel) je nejmenší a současně nejvýchodněji položenou obcí mikroregionu Východní Slovácko. Poloha předurčila, že obec byla vždy chudobná a i bohatá zároveň. Bohatá přírodními krásami, kulturou, zvyky a legendami. Chudobná proto, že mezi Uhrami a Českými zeměmi byl po dlouhá staletí válečný stav, který obci přinášel záhubu.

Obec velmi dbá na udržování lidových tradic, kterým se věnují už děti v základní a dokonce i mateřské škole. Kromě specifických krojů, zejména mužských zimních, jejichž součástí jsou ženské šátky vázané přes boky a rameno a šavle, je naší jedinečnou folklorní tradicí tanec „Pod šable“, v této podobě jinde netancovaný. Kromě chlapců, kteří si říkají „Bobkovníci“, jej tradičně tančí i dívky. Další jedinečností je způsob udržování těchto tradic. V obci není stálý folklorní soubor, s hrdostí a ochotou tyto starodávné obyčeje již po desetiletí dobrovolně udržuje mládež, v dřívějších dobách to bývali odvedenci, „legrúti“, a věkem odpovídající dívky, bez jejichž organizačních schopností by to prostě nešlo.

Zajímavosti:
• Kaple sv. Josefa
• Lesní kapličky, morový hřbitov, kamenná zvonice
• Muzeum Bystřice pod Lopeníkem
• Staré lomy s vzácnou flórou, CHKO Bílé Karpaty – biosférická rezervace UNESCO

oficiální stránky: http://www.bystricepodlopenikem.cz

Korytná 
Obec Korytná (910 obyvatel) je považována za typickou bělokarpatskou obec, neboť celý její katastr leží na území CHKO Bílé Karpaty. Působivý pohled na obec se naskýtá z místa dalekého rozhledu Obecnice, na němž nově vzniklo bistro Vintrovka. Společně tvoří oblíbený cíl turistů.

Obec pravděpodobně vznikla kolem roku 1270, první písemná zmínka však pochází až z roku 1357. Korytná v průběhu historie čelila řadě nepříznivých událostí, včetně ničivých nájezdů. K jedné z největších katastrof došlo v roce 1895, kdy při požáru shořelo 21 usedlostí.
Během druhé světové války sehrála Korytná důležitou roli při převádění uprchlíků na Slovensko. Mezi významné osobnosti spojené s obcí patří česká novinářka a odbojářka Inka Bernášková, první Češka odsouzená k trestu smrti lidovým soudem v Berlíně za svou ilegální činnost. Roku 1998 jí prezident Václav Havel in memoriam udělil medaili Za hrdinství. V roce 2023 obdržela také pamětní list, udělený starostou Josefem Klonem, který převzala autorka knihy Zasnoubena se smrtí Jana Vrzalová. Pamětní list je uložen v Památníku Terezín.

Významnou novinkou loňského roku bylo také otevření Muzea 1939–1945, které vzniklo ve spolupráci obce s panem Markem Jančou. Expozice představuje unikátní sbírku militarií z období druhé světové války, nalezených přímo v katastru Korytné. Každý vystavený artefakt má svůj vlastní příběh, který návštěvníkům s nadšením a odborností přiblíží sám majitel sbírky. Muzeum rozhodně stojí za návštěvu.
Korytná nabízí řadu zajímavých míst pro návštěvníky. Po příjezdu do obce lze navštívit Kapličku Nejsvětější Trojice, dále kostel sv. Václava. Krásný výhled do krajiny CHKO poskytuje odpočinkové místo u zvoničky z pískovce s bronzovým zvonem. Odtud je to jen kousek k vodní nádrži Sojerák. Trasa může pokračovat lesem ke známému minerálnímu pramenu Smraďačka a dále k vyhlídkovému místu Obecnice. Zpět se lze vydat k vodní nádrži Podseďák, kterou spravují místní rybáři.

Za pozornost stojí i stará hrušeň Pavlových, odkud je výhled k tenisovým kurtům a amfiteátru. Ten se stává kulturním centrem obce – konají se zde koncerty, divadelní představení a příměstské tábory.

Součástí svátečních událostí bývá také korytňanská chasa, která využívá kroje pořízené díky dotačním titulům. Tyto kroje obohacují slavnostní mše a kulturní akce jako Slavnosti vína.

oficiální stránky: http://www.korytna.cz

Nivnice
Obec Nivnice (3300 obyvatel) je výstavná a bohatá obec na trase z Uherského Brodu do centrální části Bílých Karpat k Velké Javořině. Podle historických dokumentů je Nivnice pravděpodobným místem narození učitele národů Jana Amose Komenského, který tu prokazatelně žil a byl zde i pokřtěn. V roce 1895 zde byl učiněn významný nález. Přímo ve vsi byl vykopán veliký prastarý zvon se špatně čitelným nápisem, jehož pozdější rozluštění překvapilo všechny odborníky. Nápis velebí Ježíše Krista a pochází z roku 1001. To znamená, že se jedná o jeden z nejstarších písemných dokladů z území Moravy.

Nivnice je známa nejen jako rodiště J.A.Komenského, ale i velmi aktivním kulturním a sportovním životem. Infrastruktura, vzhled a okolní příroda staví Nivnici do popředí zájmu o bydlení i návštěvy. Výborná dostupnost, nabídka ubytování v hotelu Savary, v chatkách či kempu Nivnické riviéry přitahuje ročně velké množství návštěvníků.

Obec Nivnice je v pohybu: nabízí modernizovaný areál Nivnické riviéry – koupaliště a kempu, tenisové kurty, workoutové hřiště, modulární pumptrackovou dráhu, singletrack, cyklostezky, sportovní areál. To vše při zachování lidových tradic a velké podpory všech spolků kulturních i sportovních, které přispívají k životu obce. Nabízí slunce i stín, vůni lesa a přírody, příjemné jednání a neodmyslitelně výbornou slivovici. Navštivte Nivnici, nebudete zklamáni.

Zajímavosti:
• Pomník a pamětní síň J.A.Komenského
• Kostel sv. Andělů strážných, Kaple Nejsvětější Trojice
• Nadační dům Dr. Kachníka, Sedlcká chalupa
• Koupaliště „Nivnická riviéra“

oficiální stránky: http://www.nivnice.cz

Suchá Loz
Při příjezdu z kterékoliv strany do obce Suchá Loz (1180 obyvatel) vás nejprve pozdraví štíhlá bílá věž kostela sv. Ludmily. Tato odvážně vysoká stavba byla dokončena teprve před několika lety a patří k nejmodernějším a také největším sakrálním stavbám v celém regionu. Jinou místní atraktivitou je pramen lithiové minerální vody zvané Lozanka, v současnosti známá pod názvem Slatina, která má podobné účinky jako některé minerální vody v nedalekých lázních Luhačovice. Obec si tohoto minerálního pramene velmi cení a v současné době je zde již vybudován odpočinkový areál včetně velkého altánu, posezení i parkoviště. Dále v obci najdete obecní muzeum, kde probíhají různé kulturní akce. Cyklisty potěší také 2,5 km dlouhá cyklostezka mezi obcí Suchá Loz a obcí Nivnice.

Zajímavosti:
• Kostel sv. Ludmily, kaple sv. Rocha, kaple sv. Petra a Pavla
• Minerální voda Slatina
• Horní louky – s výskytem ohrožených druhů orchidejí a vzácných živočichů

oficiální stránky: http://www.suchaloz.cz

Vlčnov
Na posledních výběžcích Bílých Karpat v kotlině podél Vlčnovského potoka se rozkládá Vlčnov 2960 obyvatel). Obec, kterou nejen její obyvatelé pyšně nazývají Perlou Slovácka. První písemné zmínky o Vlčnovu pocházejí z roku 1264, z té doby je v obci dochováno jádro kostela sv. Jakuba staršího tvořené gotickou kaplí. V letošním roce obec vzpomíná výročí 755 let od první písemné zmínky.

Při příjezdu od Uherského Brodu zaujme nad Vlčnovem silueta památkově chráněného areálu Vesnické památkové rezervace Vlčnovské búdy, což jsou vinohradnické stavby, pocházející z druhé poloviny 19. století. Z búd se rád v minulosti kochal pohledem i slavný malíř Joža Uprka, když ve Vlčnově tvořil svůj slavný obraz Vlčnovská jízda králů.

Poslední květnovou neděli se rozezní po Vlčnově vyvolávky o „králi poctivém, ale velmi chudobném“ a na svoji cestu se vydává stejně jako nespočet generací před nimi družina legrútů se svým králem s růží v ústech – to je Jízda králů, která je od roku 2011 zapsána na reprezentativním seznamu nehmotné kultury světa UNESCO.

Oblíbeným turistickým cílem Vlčnova je Muzeum lidových pálenic a nelze opomenout tradiční gastronomickou specialitu – vlčnovské vdolečky.

Zajímavosti:
• Kostel sv. Jakuba Staršího
• Slovácká jizba, rolnický dům
• Vlčnovské búdy – vesnická památková rezervace
• Muzeum lidových pálenic
• Přírodní rezervace: Vlčnovský háj, Kovářův žleb
• Vlčnovské koupaliště

oficiální stránky: http://www.vlcnov.cz

Představení mikroregionu: Mariánské náměstí

Uherské Hradiště se letos opět stane centrem jedné z nejvýznamnějších kulturních událostí regionu, Slováckých slavností vína a otevřených památek. Tato lidová slavnost, která spojuje tradiční hodnoty Slovácka s vinařstvím a historickým dědictvím, se uskuteční ve dnech 7. a 8. září 2024. Program však odstartuje již v pátek 6. září.

Tradiční folklór a pestrý program:

Slovácké slavnosti vína jsou již od roku 2003 neodmyslitelnou součástí kulturního kalendáře Uherského Hradiště. Město ožije tradičními kroji, zpěvem a tancem, které budou k vidění nejen na 12 připravených pódiích a stanovištích, ale také v ulicích města. Největším lákadlem pro diváky bude opět krojovaný průvod městem, kterého se letos zúčastní přes 3 tisíce krojovaných z takřka 50 měst a obcí.  Své umění ukáží stovky účinkujících z mnoha desítek folklorních souborů, cimbálových muzik, dechových hudeb, pěveckých sborů, hudebních a tanečních skupin, z nichž mnohé v průběhu víkendu vystoupí opakovaně.  K tomu se po oba dny v celkem asi 300 stáncích po celém městě prezentují vinaři, jarmarečníci či lidoví řemeslníci.

Novinky:

Novinkou letošního roku je stanoviště města Uherského Brodu u bývalého justičního paláce (Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště) v rámci sobotní prezentace mikroregionů, nebo také premiérové představení Horňácka, kterému bude patřit hlavní pořad Slavnostního zahájení slavností s názvem Chodníčky horňáckých písní (pátek 6. 9. 20:00 hodin).

V prostorách Reduty bude k vidění výstava autorky Adély Zajícové, rodačky z Uherského Hradiště, s překvapivým názvem i obsahem - Slavnosti vína v komiksových obrázcích.

Další novinkou je konání pravoslavné liturgie na Výšině sv. Metoděje (neděle 8. 9. 10:00 hodin)

Průvod a jarmark:

Jedním z největších lákadel pro diváky je krojovaný průvod, letos s podtitulem Víno a tanec, ve kterém jdou všechny zúčastněné mikroregiony – těch je spolu s Uherským Hradištěm celkem 9. Trasa průvodu povede jako každý rok od sklepů ve Vinohradské ulici až na Masarykovo náměstí. Řazení průvodu bude následující: Uherské Hradiště - Uherský Brod – Buchlov - Za Moravú - Ostrožsko / Veselsko – Staroměstsko - Dolní Poolšaví - Bílé Karpaty - Východní Slovácko - hosté slavností.

Kromě toho se návštěvníci mohou těšit na Hradišťský jarmark na Masarykově náměstí, kde se setkají s nabídkou několika desítek výrobců a prodejců reprezentujících svá řemesla. Jarmark je samozřejmě doplněn také o rozmanitou nabídku jídel a pití.

Ochutnávky vína:

Milovníci vína si přijdou na své už v pátek 6. září, kdy bude na Masarykově náměstí otevřen Vinný stan, kde ochutnávku vín nabídnou vinaři ze Sadů, v pátek za doprovodu cimbálové muziky Ohnica a v sobotu CM muziky Bálešáci ze Starého Města.

V rámci Slováckých slavností vína a otevřených památek je největší vinařskou akcí nedělní Oslava vína v Redutě, kterou pořádají vinaři z Mařatic.  Pro milovníky vína bude připravena prezentační prodejní výstava za účasti známých vinařství, např.: Dvůr pod Starýma horama z Boršic, Jančurovo rodinné vinařství z Kudlovic, Vinařství Josef Škopík z Blatnice pod sv. Antonínkem či Vinařství Jakubík ze Zlechova. Chybět nebudou ani zástupci Bzence, Vinařství Kněží hora a Vinařství Petr Bunža, dále Vinařství Tomáše Juráka z Nedakonic, vinařství VITIS a Žerotín, obě ze Strážnice a samozřejmě pořádající Vinaři Mařatice.

Na Oslavu vína v Redutě je vstup zdarma, zájemci si budou moci zakoupit koštovku a katalog, ochutnávat se bude za pomyslné mince v ceně 10 Kč, zajištěno je občerstvení.  Při hezkém počasí se bude dát posedět a koštovat skvělá vína i na nádvoří Reduty. Atmosféru příjemného prostředí provoněnou vínem ještě vylepší Cimbálová muzika Jaroslava Čecha. Začátek je v neděli 8. září v 9:30 hodin a potěšit se výběrem vín ze Slovácka bude možné až do 14 hodin.

Tipy z programu:

Velký zájem bývá o pořady, ve kterých vystupují dětské soubory. Ty se představí například v programu HRAJTE NĚ HUSLIČKY (sobota 13:00 hodin, u Slovácké búdy), přičemž půjde o přehlídku dětských cimbálových muzik základních uměleckých škol. V pořadu vystoupí CM Osminky a CM Husličky, obě ze ZUŠ Uherské Hradiště, CM Lipovjánek ze ZŠ Lipov, CM Brněnský Valášek a CM Dolinka ze ZUŠ Uherské Hradiště – Staré Město.

Děti se předvedou také v pořadu ZAZPÍVEJ, SLAVÍČKU (neděle 14:00 hodin, Kolejní nádvoří), který je přehlídkou nejmenších dětských zpěváků je součástí postupové přehlídky Děti a píseň Slovácka. V pořadu se představí 12 nejlepších zpěvaček a zpěváčků z kategorie dětí do 10 let.

Mimořádnou popularitu si za léta konání Slováckých slavností vína a otevřených památek vydobyly krojové přehlídky, které se konají vždy v neděli na Kolejním nádvoří bývalé jezuitské koleje. Přehlídka krojů má letos název Červená k radosti a černá k žalosti. Pořad se svým obsahem zabývá barevností krojů a jejich krojových součástí, takže půjde doslova o pastvu pro oči. Jak uvádějí autorky pořadu, Ludmila Tarcalová a Marta Kondrová, barva a barevnost je v lidovém oděvu významným prvkem, který mu dodává na estetičnosti, dokonalosti a stává se jejím fenoménem. Obě autorky pořad doprovázejí svým odborným komentářem, který mu dává cenný punc jedinečnosti. O doprovod se postará CM Mladí Burčáci (neděle 11:00 hodin, Kolejní nádvoří).

Mikroregiony:

Na svých stanovištích napříč městem se v rámci sobotního programu představují jednotlivé mikroregiony. Dolnímu Poolšaví bude patřit Jezuitská zahrada (11:30 - 16 hodin), zástupce obcí Ostrožska  - Veselska najdou zájemci v parku Bastion  (12 – 16 hodin). Mikroregionu Buchlov bude patřit prostor u františkánského kláštera (12 - 15 hodin), obce mikroregionu Za Moravú se představí ve Smetanových sadech (12 – 16:30).  Nádvoří Staré radnice bude patřit mikroregionu Staroměstsko (12-16:15 hodin), Uherský Brod se premiérově představí u bývalého justičního paláce – Střední uměleckoprůmyslové školy (12 – 16 hodin).  Obce mikroregionu Bílé Karpaty předvedou své umění v Galerii Slováckého muzea (12:15 – 16-15) a Východní Slovácko obsadí Mariánské náměstí (12:30 – 15:30).

Program pro rodiny s dětmi:

Organizátoři myslí také na rodiny s dětmi, které se budou moci pobavit zejména v neděli na Mariánském náměstí, kde je dopoledne vyhrazeno právě dětem – připravena budou dvě představení v podání divadla DONDI (10:00 a 12:30 hodin) a také koncert kapely Bombarďák (11:00). Po 13. hodině se dětské dovádění přesune do parku Bastion a Měšťanské besedy na skákací atrakce a loutkové divadlo, které se letos poprvé bude hrát ve spolupráci s místním Sokolem (Měšťanská beseda, 14:30, 15:30, 16:30), ale také do Smetanových sadů, kde děti najdou Středověké městečko (od 14:00 hodin). Celé rodiny se ale mohou pobavit také na muzikantských lodích Danaj a Morava, které po oba dny poplují po řece Moravě, a na kterých vystoupí skupiny Venca´s Group a Děvčice.

Putování Vinohradskou ulicí:

Také letos se v rámci pestrého programu Slováckých slavností vína a otevřených památek uskuteční tradiční Putování Vinohradskou ulicí, které patří k velkým návštěvnickým lákadlům a bude se konat už po sedmnácté. Letošní Putování Vinohradskou ulicí opět otevře dveře historických měšťanských vinných sklepů, včetně těch největších barokních pokladů. Mezi hlavní lákadla patří například vinný sklep U Lisu, Vinařský dům Mařatice nebo Sklepy Mařatice, které návštěvníky okouzlí přibližně tři sta metrů dlouhým sklepním labyrintem v šesti výškových úrovních. Více než dvacet venkovních vinařských a gurmánských stanovišť bude doplněno o hudební vystoupení devíti cimbálových muzik. Své víno představí jak místní vinaři, tak hosté z oblíbených vinařských destinací jako Polešovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Bzenec, Blatnička, Kněždub, a další. Novinkou letošního ročníku bude odpolední rodinný program. Vstup na akci je jako vždy zcela zdarma.

Historie slavností:

Myšlenka vytvořit v Uherském Hradišti folklorní slavnost navázala na tradici národopisných výstav. První výstava se měla konat v roce 1915, avšak válečné události její přípravu přerušily. Až v roce 1937 se konala Výstava Slovácko 1937, která se řadí mezi nejvýznamnější události v historii města. Poprvé byl program akce Den otevřených památek (v rámci Dnů Evropského kulturního dědictví) doplněn o folklorní program, zejména průvod krojovaných účastníků a skupin historického šermu z mařatických vinohradů na Masarykovo náměstí, a zároveň rozšířen do dvou dnů 13. – 14. září 2003. Stejně jako v předchozích letech byla otevřena pro návštěvníky řada památek a na Masarykově náměstí probíhal po oba dny jarmark s prodejem řemeslných výrobků. V neděli se pak konala také výstava vín a na Masarykově náměstí Hasičské odpoledne u příležitosti oslavy 130 let dobrovolných hasičů v Uherském Hradišti. Do sobotního průvodu se zapojila, kromě skupin historického šermu, řada krojovaných ze třinácti obcí a měst regionu. Zdroj: Encyklopedie města Uherské Hradiště, Kronika města Uherské Hradiště za rok 2003

CITACE:

Ing. Stanislav Blaha, starosta města Uherské Hradiště:  „Kdo má rád víno, folklor, tradice a historii, nemůže být v ty dny šťastnější. Jsme na slavnosti velmi hrdí. Jejich smysl nespočívá jenom v tom, předvést všechny krásy Slovácka, tím hlavním je společná oslava tradic, odkazu našich předků a našich kořenů. A spontánnost, se kterou se v průběhu slavností dá setkat takřka na každém kroku, je pak už jen pomyslnou třešničkou na dortu. Velmi si vážím všech, kdo se podílejí na tom, aby událost takového rozměru mohla v našem městě vůbec být. Za úspěšnou organizací není jen náš zkušený tým, který slavnosti připravuje každý rok, ale je to výsledek spolupráce a obrovské sounáležitosti lidí z města a celého regionu. Zároveň, díky Dnům evropského dědictví, nabízíme možnost nahlédnout do minulosti prostřednictvím otevřených památek a třeba se i dozvědět něco nového o architektuře a historii města. Všem majitelům či správcům památek patří díky za to, že tuto věc umožňují“.

MgA. Antonín Mach, ředitel Klubu kultury Uherské Hradiště:  „XXI. ročník Slováckých slavností vína a otevřených památek má své motto „Tanec a víno“. Chtěli bychom a je to i našim cílem, aby se tyto dvě veličiny prolínaly celými slavnostmi. Aby si všichni odnášeli plné náruče radosti a roztančili celé královské město Uherské Hradiště.“

Ivo Valenta, zakladatel Nadace SYNOT: „Je pro mě potěšením sledovat, jak se tato slavnost během více než dvou dekád vyvinula a získala si srdce mnohých, jak pokračuje ve svém růstu a rozkvětu. Každý rok se naše město Uherské Hradiště stává srdcem národopisného dění a tvoří pestrou mozaiku tradic, které ožívají v podání talentovaných účinkujících všech věkových kategorií. Pro mne jsou slavnosti mnohem více než jen oslavou vína a památek. Tento svátek je i hlubokým vyjádřením úcty k našim kořenům a tradicím. Každý ročník je přitom jedinečný. Vidím, jaký kus práce zůstává za organizátory akce, městy a obcemi, bez nichž by naše slavnosti nemohly být tak pestré a živé. Obzvlášť bych však chtěl poděkovat těm, kteří uchovávají a předávají naše tradice mladším generacím, aby neupadly v zapomnění, neboť právě oni jsou nositeli našeho kulturního dědictví.“

Financování: 

Město Uherské Hradiště: 2,9 milionu korun, Nadace Synot: 1 milion korun, Vinařský fond: 500 tisíc korun, Zlínský kraj 250 tisíc korun.

Omezení provozu na komunikacích:

V sobotu 7. 9. 2024 od 9:00 – do 12:00 hodin je v souvislosti se slavnostním průvodem plánováno omezení provozu na ulicích Sokolovské, Všehrdově a Palackého náměstí. Celý úsek bude po dobu průvodu uzavřen. Průvod protne silnici I/55 na křižovatce ulic Sokolovská, Všehrdova, Maršála Malinovského a Velehradská třída. Bude vyznačena objízdná trasa. Pouštěny budou pouze autobusy linkové dopravy.

Od 6. 9. 2024 (odpoledne) do 8. 9. 2024 bude úplná uzavírka ulice Poštovní, Masarykova náměstí a ulice Nádražní

7. 9. 2024 od 6:00 hodin bude uzavírka ulice Vinohradské

Parkování: 

Doporučujeme, aby návštěvníci slavností upřednostnili jiné způsoby dopravy, než autem, ale pokud takovou možnost nemají, pak jsou pro parkování k dispozici parkoviště u vlakového nádraží ČD Jih a ČD Sever, parkoviště Na Stavidle, v ulici Obchodní u OD Centrum, na Velehradské třídě (naproti autobusového nádraží), případně na náměstí Míru u kina Hvězda (pozor na omezený příjezd a výjezd po dobu slavnostního průvodu). V krátké vzdálenosti od centra města je možné bezplatně parkovat na Studentském náměstí nebo na parkovišti u Zimního stadionu. U parkovišť přímo v centru města (například na náměstích) je třeba počítat s tím, že některá budou nepřístupná s ohledem na uzavírky komunikací.

Ostatní údaje:

Úklid / odpady: Svoz odpadkových košů min. 3x denně, dle potřeby (v rámci města probíhat monitoring situace, na případné problémy budeme operativně reagovat). Současně bude navýšen počet míst k ukládání odpadků o mobilní stojany s igelitovými pytli v rozsahu obdobném jak v minulých letech. Prodejci budou mít k dispozici vratné kelímky.

Počet prodejních a prezentačních stánků: cca 300 po celém městě

Veřejné toalety: Dostatečné množství toalet po celém městě vč. přístaviště, průběžná údržba je zajištěna. Umístění mobilních toalet: Komenského náměstí, ulice Nádražní, Smetanovy Sady (U Míru), Palackého náměstí, Františkánská ulice, Přístaviště. Provozní doba veřejného WC na ul. Hradební: pátek: 6:00 – 22:00 hodin, sobota 8:00 – 22:00 hodin, neděle  8:00 – 22:00 hod.

Zdravotní služba: stanoviště u Reduty na Masarykově náměstí – k dispozici v sobotu i v neděli.

Pitná voda: Pítka s pitnou vodou jsou v Uherském Hradišti k dispozici na Palackého náměstí, Mariánském náměstí, v parku Smetanovy sady (u dětského hřiště), na Svatojiřském nábřeží a kašna s pitnou vodou je na Zelném trhu.

DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ

Dny evropského dědictví se konají v České republice v letošním roce ve dnech 7. až 15. září. Uherské Hradiště již tradičně využívá prvního z obou víkendů a zařazuje konání Dnů evropského dědictví k Slováckým slavnostem vína a otevřených památek.  Otevřeno bude celkem 22 uherskohradišťských památek, přičemž dvě z nich jsou trvale dostupné. První z nich je jediná národní kulturní památka na území města - Výšina sv. Metoděje a druhou obnovené městské hradby za Klubem kultury.

Znovu se otevřou také brány bývalé uherskohradišťské věznice. Zásluhou Moravského zemského muzea a ve spolupráci s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, městem Uherské Hradiště a spolkem Memoria proběhnou v areálu bývalé věznice oblíbené komentované prohlídky.  Pro značný zájem veřejnosti však návštěva věznice není možná bez předchozí rezervace. Lidé, kteří se do věznice už nedostanou, mohou využít novou imersivní expozici Za zdí, která je ve formě mobilní aplikace s prvky rozšířené reality. Uživatelé se s historií věznice seznámí na šesti stanovištích rozprostřených okolo vězeňské zdi. Virtuální expozice nabízí třeba pohled na areál věznice z ptačí perspektivy, prohlídku cely – samotky nebo interaktivní dobový výslech. Absolvování expozice zabere necelou hodinu.

Mezi další lákadla bude určitě patřit nejen samotný areál bývalé jezuitské koleje, kde se na Kolejním nádvoří koná během slavností celá řada pořadů, ale kde návštěvníci najdou městské informační centrum s nabídkou řady folklorně laděných dárkových předmětů z Uherského Hradiště, prodejnu Tradičního výrobku Slovácka, zdarma přístupnou Stálou expozici dějin města a Galerii Joži Uprky s mimořádně sníženým vstupným. Bohatý program bude mít připraven i Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště sídlící v bývalém justičním paláci.  V sobotu i v neděli v 13:00 a v 15:00 hodin zde proběhnou komentované prohlídky.

K procházkám se zajímavými cíli láká Park a Skanzen Rochus a nedaleká kaple Sv. Rocha, kostel Nanebevzetí Panny Marie na hřbitově v Mařaticích či jediná národní kulturní památka na území města Výšina svatého Metoděje, kde se v neděli v 10 hodin bude konat pravoslavná liturgie.

Zcela mimořádnému zájmu se těší nedělní komentované prohlídky města se zaměřením na historii. Vybrat si bude možné ze dvou dopoledních (v 9:00 a v 11:00 hodin) a dvou odpoledních (v 14:00 a 16:00 hodin). Začátek prohlídky je vždy u Matyášovy brány v parku Jezuitská zahrada.

Neděle tradičně naplňuje památky kulturou. Koncerty duchovní hudby, klezmeru i lidových písní bude možné navštívit v kostele Zvěstování Panny Marie, u bývalé židovské synagogy nebo v Rajské zahradě františkánského kláštera.

„Majitelům a správcům všech otevřených objektů patří velké poděkování, protože návštěvníkům umožňují prohlídky objektů, které třeba běžně přístupné nejsou,“ vyjádřil se starosta města Stanislav Blaha.

 -JP-

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek opět po roce ožijí a rozveselí město Uherské Hradiště. Víkendový maraton plný kulturních zážitků odstartuje již v pátek 8. září Slavnostním zahájením na Masarykově náměstí. Po dvacáté v řadě si společně vychutnáme proměnu města v místo, kde pestrost krojů zkrášlí nejedno náměstí, zpěv rozezní všechny uličky a víno ochutnáme z nespočtu demižónů. Ani letos nepřijdete o prezentaci sedmi mikroregionů, bohatý krojovaný průvod, vystoupení folklorních uskupení či hudební koncerty pro děti i dospělé.

Neváhejte dorazit do samotného srdce Slovácka, kde se druhý víkend v září vše rozzáří.

K budování první železniční tratě, vedoucí přes Moravu od severu k jihu, se město postavilo záporně a tento nový záměr neustále odmítalo. K jeho škodě se proto železnice budovala daleko na pravém břehu řeky Moravy, kde byly pro její výstavbu příznivější technické podmínky. První vlak přijel do Starého Města v roce 1841 a veškeré materiály byly do Uherského Hradiště dopravovány na povozech. Městu mělo více prospět až zřízení dráhy spojující Brno s Trenčianskou Teplou. V letech 1883–1888 byl budován úsek v  Kunovicích a trať pokračovala přes Uherský Brod tzv. Vlárskou dráhou dále na Slovensko. Město však i po zprovoznění této dráhy v roce 1883 zůstalo v okrajové pozici a mimo hlavní železniční tahy, což mělo nepříznivé důsledky pro jeho průmyslový rozvoj. Teprve v roce 1901 bylo dobudováno důležité propojení mezi Starým Městem a Kunovicemi s železniční stanicí také v Uherském Hradišti. Součástí byla i výpravní budova, která už na počátku 20. století přestala vyhovovat potřebám čilejšího dopravního ruchu. Proto na konci 30. let došlo k její demolici a firma místního stavitele Otakara Jedličky realizovala stavbu nového nádraží podle projektu Miloše Fikra. Stavbu ale doprovázely ostré polemiky  v místním tisku, protože  Fikrův návrh zopakoval ponětí nádraží v tvz. neovernalulárním stylu, uplatněným už v sousedním Uherském Brodě. Část veřejnosti považovala inspiraci lidovým uměním Slovácka za bezúčelnou a bezdůvodně eklektickou a dala by přednost raději soudobým architektonickým trendům využívajícím moderní technologie a materiály jako železo, beton a sklo. Uherskohradišťské nádraží, vyzdobené freskami dle návrhů lidové umělkyně Rosalie Falešníkové z Tasova, bylo otevřeno 12. října 1930. O rok později přibyla budova skladiště a obytného domu pro zaměstnance. Během oprav nádraží v 50. letech (k 700. výročí založení města) byly fresky na fasádě překryty sgrafitovou vrstvou. Jedinou ukázkou původní výzdoby od „paní Rozky“ je zrestaurovaný a sklem překrytý fragment fresky na pilíři na nástupišti, který se objevil v roku 2004 v průběhu nedávné obnovy nádraží.  V roce 2011 byla v hlasování sdružení Asociace Entente Florale CZ – Souznění zvolena nejkrásnějším nádražím České republiky. Předcházela tomu rekonstrukce budovy provedená v roce 2004, kterou město ocenilo titulem Stavba roku.