Počátky historického osídlení Uherského Brodu, jehož původní jméno "Na Brodě" připomíná brod přes řeku Olšavu, sahá do 10. - 12. století. Díky své poloze, v blízkosti obchodních cest, se Brod pomalu měnil ve významné hospodářské centrum, na východní hranici mladého českého státu.
Významným mezníkem v historii Uherského Brodu je 29. říjen 1272, kdy český král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na město královské. Jako hraniční, pevnostní město musel Brod čelit řadě nepřátel. I přesto, lidé, kteří po staletí oživovali a přetvářeli město i okolní pohraniční kraj, je dokázali v průběhu několika staletí vyzvednout ke slávě, založit nové tradice a učinit samotný Uherský Brod přitažlivým pro široké okolí.
Živým svědectvím jeho bohaté historie je řada pamětihodností, s kterými se můžete seznámit prostřednictvím Stezky městskou památkovou zónou. Patří mezi ně Chrám Mistra Jana Husa, kde je možné zhlédnout fresky ze 14. a 15. století. Dominikánský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie s ojedinělým barokním interiérem a legendami opředeným obrazem Černé Madony. Panský dům, kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie, který je ukázkou vynikající barokní architektury od Domenica Martinelliho, kašna se sochou sv. Floriana, městská radnice či bronzový obelisk Via Lucis.
Vyhledávaným místem návštěvníků je aquapark Delfín s pestrou nabídkou vodních aktivit, jehož součástí je také venkovní areál s letním koupalištěm.
Významným reprezentantem současného kulturního života je Muzeum Jana Amose Komenského, které kromě stálých expozic pořádá krátkodobé výstavy, přednášky a vystoupení. V Domě kultury se odehrávají nejdůležitější kulturní a společenské události města, současně zastřešuje další organizace jako je Hvězdárna a planetárium, Galerie Panský dům, Knihovna Františka Kožíka a Kino Máj.
K bohatému kulturnímu životu města neodmyslitelně patří Bílokarpatské slavnosti, Růžencová pouť, Uherskobrodsko v písni a tanci a Kateřinský jarmark. Bohatství folklorních tradic udržuje hned několik uherskobrodských souborů, které muzikou, tancem a pestrostí kroje ozdobí nejednu kulturní událost.
SLOVÁCKÉ SLAVNOSTI VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK opět ožívají.
Slovácké slavnosti vína a otevřených památek provází typický vizuál odrážející krásu lidového oděvu.
Ústřední plakátová fotografie 21. ročníku Slováckých slavností vína a otevřených památek je autentickým odrazem této jedinečné události.
K jejímu vzniku došlo totiž během jubilejního dvacátého ročníku Slováckých slavností v roce 2023. Autorem je slovenský fotograf Lukáš Kubičina.
Modelkou mu stála Taťána Pleslová ve zdobném vlčnovském kroji, která byla součástí sobotního krojovaného průvodu XX. Slováckých slavností vína a otevřených památek.
Slovácké slavnosti vína a otevřených památek ožijí a rozveselí město Uherské Hradiště i v roce 2024.
Víkendový maraton plný kulturních zážitků a krojů odstartuje již v pátek 6. září 2024 Slavnostním zahájením na Masarykově náměstí.
Tradiční krojovaný průvod vyrazí s sobotu 7. září 2024 a další kulturní program si společně budeme vychutnávat až do neděle 8. září 2024.
I v září roku 2024 si budete moci užít proměnu města v místo, kde pestrost krojů zkrášlí nejedno náměstí, zpěv rozezní všechny uličky a víno ochutnáte z nespočet demižónů.
Neváhejte dorazit do samotného srdce Slovácka.
Parkování
Žádáme účastníky a návštěvníky slavností, aby k dopravě na slavnosti zvážili i jiné možnosti, než osobní automobil. Pro návštěvníky, kteří nebudou mít jinou možnost dopravy, než osobní automobil, budou k dispozici zpoplatněná parkoviště u vlakového nádraží ČD Jih a ČD Sever, parkoviště Na Stavidle, v ulici Obchodní u OD Centrum, na Velehradské třídě (naproti autobusového nádraží), případně na náměstí Míru u kina Hvězda (pozor, omezený příjezd a výjezd po dobu průvodu).
Uvedená parkoviště jsou zpoplatněna pouze v pracovní dny a v sobotu dopoledne.
V krátké vzdálenosti od centra města je možné bezplatně parkovat na Studentském náměstí nebo na parkovišti u Zimního stadionu. U parkovišť přímo v centru města (například na náměstích) je třeba počítat s tím, že některá budou nepřístupná s ohledem na uzavírky komunikací.
Děkujeme za pochopení a vstřícnost.
SLOVÁCKÉ SLAVNOSTI VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK A JEJICH VÝSTAVY
Dechberoucí krásu, pestrost a barevnost slováckých krojů můžete v rámci jubilejního XX. ročníku Slováckých slavností vína a otevřených památek obdivovat nejen v ulicích města, ale také na dvou speciálních výstavách.
SLAVNOSTI KRÁSY A VÍNA – bude zahájena ve středu 6. září v 17.00 v Redutě. Fotograf Lukáš Kubičina tu představí krásu slováckých krojů tak, jak je zachytil v průběhu předchozích ročníků slavností. Výstava potrvá do 2. října.
MAGICKÉ MÍSTO UHERSKÉ HRADIŠTĚ – můžete obdivovat výhradně v době slavností, ve dnech 8. – 10. září na nádvoří Reduty. Autor koncepce Marek Malůšek tu předvede ucelenou kolekci fotografií, jež představí Uherské Hradiště a celé slavnosti v pohádkové perspektivě. S vybranými signálními fotografiemi se návštěvníci mohli již setkat, a sice v propagačních materiálech slavností – na plakátech, billboardech a v programových tiskovinách.
„Fotili jsme pohádku, sen, kouzelná místa s přízračnou atmosférou, hraniční časy, hry barev a vůní. Krásné vznešené bytosti, které se opájejí výhradně hudbou, tancem, vínem a láskou. Na fotografiích jsou ve výrazu hlubocí, opravdoví, odhodlaní, přesvědčení o smyslu svých činů. Čas pro ně neexistuje. Tak vznikl soubor částečně stylizovaných fotografií s nepřímou narací, které představují obrazy vrcholných momentů prožívání času v Uherském Hradišti, například v průběhu Slováckých slavností vína…,“ uvedl Marek Malůšek.
PODĚKOVÁNÍ
Za velkého nasazení, ve svém volném čase, bez nároku na honorář se nelehké úlohy pózovat před fotoaparátem zhostilo na 21 krojovaných modelů:
· Park a skanzen Rochus – Vendula Hrňová / Romana Šáchová / Magdalena Janálová / David Sagula / Matyáš Mráček / Jan Ševčík Prokop
· Kaple sv. Rocha – Jan Mikuš
· Slovácká búda – Petr Polách / Patrik Matušina / Adam Borusík
· Centrum města – Magdalena Dvořanová / Gabriela Schneiderová / Simona Schneiderová
· Kostel sv. F. Xaverského – Tereza Vintrová / Matyáš Hráček / Ondra Hanus
· Vinařský dům Mařatice – Julie Waltherová / Jan Mikuš / Ondřej Třetina / Miguel Alexandr Jara
· Vinohradská ulice / vinohrad – Jakub Tomala / Drahomír Hlaváč
Projekt by nebylo možno realizovat bez našich partnerů, kterými se stali:
· Vinařský dům Mařatice – poskytnutí prostor vinného sklepa (jmenovité poděkování patří Lukáši Přikrylovi a Kristýně Hankové)
· Kosmetika Lucie Ježová – make-up modelek
· P. Josef Říha – zpřístupnění prostor kostela sv. Františka Xaverského
· Park a skanzen Rochus – jmenovité poděkovaní za poskytnutí prostor patří řediteli Janu Blahůškovi
Námět / fotograf – Marek Malůšek
Realizace – Klub kultury Uherské Hradiště
XX. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek 2023 se nezadržitelně blíží. Podívejte se na bohatý kulturní program, který nás při jubilejním dvacátém ročníku čeká.
Podrobný program můžete prozkoumávat zde https://slavnostivinauh.cz/program/
Kostel Zvěstování Panny Marie byl postaven jako součást františkánského kláštera řádu menších bratří na počátku 16. století s řadou prvků pozdní, tzv. vladislavské gotiky. V roce 1605 byl ještě nedostavěný. Při obnově kláštera byl proto kladen důraz především na dokončení chrámu, a to již
v nastupujícím barokním stylu.
Interiér kostela na způsob trojdílného stejnolodí je dodatečně zaklenut raně barokními valenými lunetovými klenbami dosedajícími na svazkové pilíře s mocnými římsovými hlavicemi. V presbytáři je česká klenba a v závěru koncha s lunetami. Štukový dekor kleneb kostela je raně barokní
s antikizujícími motivy.
Původní zařízení kostela, o němž máme jen kusé zprávy, bylo nahrazeno v 18. století. Založení kostela a kláštera ale připomínají na vnější straně lodi kostela tři znaky – biskupský znak zakladatele Jana Filipce, erb s cimbuřím Václava Veselského z Vojslavic, manžela Filipcovy sestry Zuzany a donátora kláštera, a erb s růží pána z Moravan, tehdejšího správce hradišťského kraje.
Po požáru kostela roku 1894 byl přebudován hlavní oltář a první kaple po obou stranách a restaurovány nástropní malby, na jejichž opravě se podílel Joža Uprka. Na nynějším pseudorenesančním oltáři je ve středu situováno vyobrazení Zvěstování Panny Marie, na němž je nejsvětější Trojice. Oltář je doplněn sochami sv. Cyrila a Metoděje, sv. Ludvíka a sv. Alžběty Durynské. Dnešní sakristie je vybavena dřevěným mobiliářem z první poloviny 18. století, který je zdoben drobnými olejomalbami a portréty světců. Nad sakristií se nalézá chór pro řeholní bratry s dubovými vyzdobenými sedadly z roku 1721 a s malým oltářem.
Zajímavou součástí chrámu jsou náhrobky a krypty, které byly pro pohřbívání uzavřeny v roce 1785. Dochované náhrobky připomínají poslední odpočinek zakladatele kláštera biskupa Jana Filipce, rodinné příslušníky Václava Kulíška z Moravičan, pány z Kunovic a další významné osobnosti regionu.
Kostel je jako součást františkánského kláštera nemovitou kulturní památkou.
SLOVÁCKÉ SLAVNOSTI VÍNA A OTEVŘENÝCH PAMÁTEK oslaví 20 narozeniny.
Slovácké slavnosti vína a otevřených památek provází typický a známý vizuál odrážející krásu lidového oděvu. Novinkou a zároveň i pomyslným darem k jubilejnímu dvacátému ročníku bude jeho rozšířená verze.
Autor koncepce Marek Malůšek představí kromě signálních fotografií také ucelenou kolekci s názvem Magické Místo Uherského Hradiště. Série fotografií, kterou představíme zanedlouho, bude návštěvníky provázet v průběhu celých slavností a představí tak Uherské Hradiště a celé slavnosti v pohádkové perspektivě.
Modelové: Členové FS Míkovjan.
Kostel sv. Františka Xaverského
V roce 1670 zahájili jezuité stavbu řádového kostela podle projektu pražského architekta italského původu Jana Dominika Orsiho de Orsini. Stavbu, která byla dokončena v roce 1686, vedl Jeroným Canevalle. Základy kostela tvořily dubové trámy spojené klíny, uložené do hloubky 3 sáhů (cca 5 metrů). Na ně byl vložen rošt z dubových a olšových kůlů a teprve na tento podklad byla položena zděná část z kamene a vápna, v místě věží byly rošty zdvojeny.
Kostel je jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem kněžiště, bočními kaplemi, sakristií
v ose kněžiště a dvěma věžemi ve východním průčelí. Presbytář i kněžiště jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi, zdobenou bohatým štukovým dekorem. Stěny interiéru jsou členěny podloženými pilastry s římskou hlavicí. Na obou stranách hlavní lodi jsou situovány vždy tři kaple, otevřené do lodi půlkruhovými arkádami, nad nimi jsou lodžie s kuželkovou balustrádou.
V letech 1754–1755 prošel kostel významnou přestavbou, jejíž součástí bylo snížení věží o jedno patro a vytvoření nového tvaru věžních helmic. Zachována zůstala symetrická hlavní fasáda členěná velkým pilastrovým řádem, nesoucím profilovanou římsu s trojúhelníkovým frontonem. Průčelí bylo ukončeno novým vysokým volutovým štítem s nikou, v níž je umístěna socha sv. Františka Xaverského. Původní portály byly nahrazeny novými od hradišťského sochaře Matouše Kovandy, do nik byly umístěny sochy jezuitských světců (vlevo sv. Alois Gonzaga, pod ním sv. Ignác z Loyoly, vpravo sv. Stanislav Kostka a pod ním sv. František Borgia).
Hlavní oltářní obraz zpodobňuje sv. Františka Xaverského, významného jezuitského misionáře, při křtu orientálního panovníka (krále Bungů) od pražského malíře Jana Jiřího Heintsche. Rám obrazu pochází ze čtyřicátých let 18. století.
Na barokní výzdobě interiéru kostela se podíleli brněnský sochař Ondřej Schweigel, pražský sochař Antonín Hiernle, malíři Juda Tadeáš Super z Moravské Třebové a jezuita Ignác Viktorin Raab. Z období zásadní opravy a renovace zahájené v roce 1895 pochází nová výzdoba klenby v pseudorenesančním stylu navržená Josefem Schulzem, sochařské a štukové práce provedl pražský sochař Antonín Popp.
K nejpozoruhodnějším částem interiéru kostela patří kaple sv. Viktorie situovaná na pravé straně presbytáře naproti sakristii. Byla vytvořena pro uložení ostatků světice, jejíž životní příběh je zachycen na výzdobě kaple v podobě tří nástěnných fresek.
Povodeň v roce 1997 způsobila řadu problémů se statikou kostela, následné opravy a také archeologický průzkum polozbořených krypt však přinesly nové historické poznatky. V opravách kostela se pokračovalo také v 21. století, v roce 2007 byla dokončena šetrná obnova 300 let starého krovu a položení nové krytiny, v letech 2012–2017 proběhla obnova fasády kostela a věží, jakož i portálů a soch světců na průčelí.
Objekt je nemovitou kulturní památkou.
