Na vesnicích i v malých městech začaly od poloviny 19. století kromě dechových muzik hrát také kapely smíšené, nesoucí název štrajch. Jejich obsazení muzikanty bývalo velice proměnlivé. Ve štrajchových ansámblech hrávali houslisté, violisté, basisté a violoncellisté, ale také muzikanti s dřevěnými dechovými nástroji, jakými byly flétna a klarinet. Po čase k nim přibyly i nástroje žesťové – trubky, lesní rohy, pozouny a buben. V průběhu hudební produkce mohlo dojít i k obměně obsazení.
Tmavé obleky, vysoké boty, černé klobouky a pod nimi statní chlapi, to je Štrajchkapela z Kněžpola.
Počátky naší Štrajchkapely sahají do roku 2004, kdy volné sdružení hráčů na smyčcové a žesťové nástroje, z popudu muzikanta Ivana Poláška, hrálo na Hasičském bále v Nedachlebicích. To byl podnět pro následné pravidelné zkoušky v Kněžpoli, kde již jako Štrajchkapela z Kněžpola, díky notovému materiálu, který pro štrajch upravuje kapelník dechové hudby Kněžpolanka, Zdeněk Pálka, začala snaha o obnovení tradiční vesnické štrajchové muziky.
Historicky je štrajchová kapela v bílovickém regionu spojena hlavně se jménem legendárního kapelníka Petra Kučery z Kněžpole. Zejména díky němu může z bohatého archívu dechové hudby Kněžpolanka s historickými originálními notovými záznamy, zpracovávat Zdeněk Pálka party pro jednotlivé nástroje původního obsazení štrajchu tak, abychom dosáhli charakteristického a zcela nezaměnitelného zvuku, typického pro štrajchovou muziku.
