V srdci Slovácka už více než 150 let tepe rytmus, který spojuje minulost s přítomností. Dechová hudba Šarovec z Hluku je živoucím důkazem, že tradice nemusí být prašnou vitrínkou vzpomínek, ale může pulzovat v žilách současnosti.
Když se v roce 1872 vrátil kapelník Šrom od vojska, kde sloužil u plukovní hudby, nemohl tušit, že pokládá základy pro kulturní fenomén přesahující staletí. Z původně osmičlenné kapely se postupem času vyvinul orchestr, který si získal uznání daleko za hranicemi regionu. Přestože se repertoár proměňoval od tradičních tanců jako kanafaska či šestikročka k modernějšímu pojetí, jedno zůstalo - autentický duch slovácké muziky s jejím nenapodobitelným temperamentem.
Co činí Šarovec skutečně výjimečným, je plynulé předávání hudebního odkazu z generace na generaci. Klíčovým momentem bylo založení dětské dechovky Kosenka v roce 1997 a následné omlazení Šarovce v roce 2002, kdy kapelník Jan Šimčík otevřel dveře mladým talentům. Dnes se v kapele potkávají zkušení hudebníci s absolventy konzervatoří a JAMU, což vytváří jedinečnou symbiózu zkušenosti a svěžího přístupu.
Název "Šarovec", převzatý v roce 1975 podle hrdinného hejtmana z románu Františka Kožíka, symbolizuje boj za kulturní identitu - nikoli šavlí, ale hudbou. Slovy samotného Kožíka: "Šarovec bojuje muzikou a písničkou... šavlí, která nestíná hlavy, ale dobývá srdce."
Pod taktovkou Michala Vacka dnes Šarovec bravurně balancuje mezi odkazem předků a potřebami současného publika. Ať už vystupuje na prestižních festivalech, plesech, nebo hodových zábavách, přináší hudbu, která je hluboce zakořeněná v tradici, a přesto oslovuje dnešní posluchače.
Kdykoli zazní jejich znělka se slovy "...réva v džbánku, to pro galánku, to znal už hejtman Šarovec," spojuje se minulost s přítomností a vytváří most k budoucnosti slovácké hudební kultury. V době, kdy mnohé tradice upadají v zapomnění, Šarovec dokazuje, že lidová hudba může být živým, pulzujícím organismem, který má co říct i v 21. století.
