HOSTÉ SLAVNOSTÍ
FSk Vernár ze Slovenska, České besedy z Chorvatska - společné vystoupení hostů slavností
FSk Vernár, Slovensko
Zachovat originální vernárské písně, pro další generace, se ujalo 6 žen v roce 1952, kdy rozhlas v Košicích pořídil první nahrávku. Ženskou a mužskou folklorní skupinu, oficiálně založil v roce 1964 Ján Harničár, později ji vedli manželé Barboriakovci, Mária Vilimová a Božena Šifrová. Oživením bylo založení vlastní lidové hudby v roce 1975. Pěvecká skupina úzce spolupracovala s PhDr. Jánom Olejníkem, Eduardom Kocúrom, ale i Vladimírom Májovským, který zejména pro ženskou pěveckou skupinu vytvořil překrásné scénáře SPOMIENOK.
Folklórní skupina Vernár vždy prezentovala a prezentuje originální vernárské písně, tance a zvyky, na různých akcích doma i v zahraničí a s velkou úctou přistupuje k tradicím z Horehroní, ale i z Gemeru, kterého byli v minulosti součástí.
vedoucí souboru: Ing. Vladimír Ondruš
Česká beseda Osijek
spolu s několika členy ze Slavonského Brodu, Chorvatsko
Přítomnost Čechů v Osijeku koncem 19. a počátkem 20.století váže se na hospodářský rozvoj města a rozvoj kultury. Již v letech 1911 a 1913 zde byly založeny dokonce dva české spolky, ale zcela zanikly po Druhé světové válce. Dnešní Česká beseda Osijek vznikla teprve roku 2014. Jelikož na severovýchodě Chorvatska dnes žije malý počet Čechů, Beseda má členy nejen z Osijeku a okolí, ale také z Vukovaru. Převážně pocházíme z okolí Daruvaru, kde je největší souostředění Čechů a zde také působí Svaz Čechů, který zahrnuje 31 besedu v Chorvatsku.
V etno-kreativní sekci Besedy pěstujeme některé české tradice. Od začátků však je základem hudební a pěvecká sekce. Pěstujeme tradiční české písně svého mládí, jinak také příležitostně velikonoční a vánoční koledy. Vyskytnou se písně, které možná v Čechách již upadli v zapomění. Proto dnes mimo jiné předvedem píseň, kterou jsme se naučili od našich členů kteří pochází z Maćina Brda v Bosně a Hercegovině. Tuto píseň ani Češi v Chorvatsku neznají. Jmenuje se „Když jsem šel k milence“.
Zazpíváme vám združenými silami spolu se sousední besedou ze Slavonského Brodu, s kterou hodně spolupracujeme. Jsme totiž dva nejvýchodnější spolky v Chorvatsku a od střediska české menšiny v Daruvaru jsme vzdáleni 150 km.
Obě města se nachází v Slavonii, Osijek na severu u řeky Dravy blíže hranice s Maďarskem, Slavonský Brod na jihu nad řekou Savou, která je zároveň hranice s Bosnou a Hercegovinou. První Česká beseda v Brodě existovala ještě před druhou světovou válkou. Byla založena roku 1934, ale do války zanikla. Znovu byla obnovena roku 1996 a letos slavila 30 let znovuzaložení. Zahrnuje Čechy ze Slavonského Brodu a okolí, kteří jsou původem ze severní Bosny z osad Nová Ves a Maćino Brdo. Do těchto osad se Češi hromadně přestěhovali roku 1894 z Ukrajiny z obce Volin. Česká písnička je stále drží pohromadě.
vedoucí: Vlasta Šabićová (předsedkyně spolku)
Česká beseda Bjeliševec, Chorvatsko
Česká beseda Běliševec byla založena v roce 1933 a od roku 2000 vyvíjí nepřetržitou činnost. Tvoří ji tři skupiny: smíšený pěvecký sbor, mužská pěvecká skupina a kulinářsko-tvůrčí skupina. Spolek sdružuje 120 členů všech věkových kategorií, přičemž přibližně 30 z nich se aktivně zapojuje do činnosti. Spolupracujeme se spolky a kulturně-uměleckými sdruženími po celém Chorvatsku, v sousední Bosně a Hercegovině i v naší pravlasti.
Cílem spolku je propagace a uchovávání českého kulturního dědictví, lidových zvyků a jazyka, se zvláštním důrazem na oblast Valašska. Zdejší Češi přistěhovali se převážně z Valašska mezi lety 1880 a 1900, někteří již kolem roku 1850. Pochází většinou z osad kolem Valašského Meziříčí a Velké Lhoty, mají přesné údaje z které osady se předkové přistěhovali a mnozí mají ještě styky s příbuznými.
Česká beseda z Garešnice, Chorvatsko
Česká beseda města Garešnice je založena roku 2008 jako jedna z menších a mladších Besed v Chorvatsku. Momentálně má 66 členů a 4 sekce – hudební, pěveckou, divadelní a kreativní složku s gastronomickou nabídkou. Chystáme různé speciality, jak český bramborák, placky nebo česnečku, tak chorvatskou sarmu, rybí paprikáš a jiné.
Účinkujeme na všech pořadech které organizuje Svaz Čechů, jiné besedy, město Garešnice, jinde v Chorvatsku či v cizině. Navštívili jsme již Čechy a také Českou besedu Novi sad v Srbsku.
Nyní v Ostravě sledujeme stopy svého krajana Jaroslava Havlíčka, narozeného r. 1879 v Garešnici. Tento strojírenský inženýr byl odborníkem pro energetiku a jeden ze zakladatelů Technické vysoké školy v Záhřebu. V Ostravě byl vedoucím strojírenského oddělení a nakonec technický ředitel uhelného dolu, kde navrhoval, stavěl, uváděl do provozu a samostatně udržoval veškerá mechanická a elektromechanická zařízení.
Známý je jeho výzkum fyzikálních vlastností vody a páry při tlaku 400 barů a přehřátí 550 °C, experimenty s třením vzduchu a košíky v šachtě u důlních exportérů, regulace provozu turbokompresoru a výstavba elektrárny o výkonu 60 MW s parním pohonem při tlaku 130 barů a 500 °C v Ostravě, která představovala zlom ve výstavbě velkých elektráren. Prestižní americký časopis Applied Mechanics Review, vydávaný Americkou společností strojních inženýrů, ho označil za jednoho z deseti nejvýznamnějších odborníků v oblasti energetiky. Je autorem knihy Rudařské strojírenství (1950). Byl členem Technické akademie v Praze.
