Cimbálová muzika Kunovjan
Cimbálová muzika Kunovjan působí v Uherském Hradišti, centru Moravského Slovácka. Současná podoba muziky vznikla postupným vývojem z cimbálové muziky Slováckého krúžku v Kunovicích, který vyvíjel svou činnost již od třicátých let minulého století.
V šedesátých letech muzika spolupracovala s dětským souborem Děcka z Kunovic. Od roku 1969 převzal tento „dospívající“ soubor název Kunovjan, tedy název po Slováckém krúžku v Kunovicích, který v té době již nevyvíjel žádnou činnost. Kontinuitu zachovala pouze cimbálová muzika s tehdejším primášem Miroslavem Horsákem, která doprovázela dětský soubor pod vedením Miloše Plachého. Rokem 1969 je tedy datováno zahájení práce folklórního souboru Kunovjan, s jehož činností je úzce spjata také nynější cimbálová muzika. V 80. letech se Folklórní soubor Kunovjan přemístil do Uherského Hradiště, protože místo, kde se zkoušelo v „Búdě“, bylo ve špatném stavu. Muzika těsně spolupracuje se souborem, který vedli postupně Miloš Plachý, Romana Habartová, David Pavlíček, Roman Škrášek a Radka Smělíková – Hlawiczka..
Během své existence dosáhla kapela velkého uznání odborníků, o čemž svědčí mnohá ocenění z přehlídek a účinkování na významných akcích (např. Hudecké dny Slávka Volavého, Světový kongres cimbalistů, účinkování v rámci festivalu Pražské jaro). Od začátku 80. let nahrávala v Československém rozhlase v Brně a v Ostravě. Vydala několik profilových hudebních nosičů, podílela se na natáčení filmů a televizních pořadů.
S muzikou spolupracovali externě Jaromír Nečas, Jaroslav Jakubíček, oba významné osobnosti brněnského rozhlasu a orchestru BROLN, Jan Rokyta – hudební redaktor Ostravského rozhlasu a umělecký vedoucí cimbálové muziky Technik, který dělal hudební režii většiny zvukových nosičů. Ten také poskytl cenné rady v době, kdy CM Kunovjan začínala pod uměleckým vedením Jaroslav Schottla. Dnešní zvuk kapely i hudební výraz je výsledkem dlouholeté pravidelné práce kolektivu i spolehlivého ideového směrování autorů hudebních úprav a stylizací, především jejího uměleckého vedoucího Jaroslava Schottla. Ale v posledních zhruba 15 letech se velmi dobře na této práci podílejí cimbalista Vítězslav Mach, primáši Jaroslav Zatloukal, Pavel Šupka a Petr Pomajbík.
Ideově je muzika ukotvena v konzervativnějším pojetí zpracování lidových písní - zpracování klasickou formou „cimbálové muziky“ s důrazem na zachování původních výrazových hudeckých znaků, ale i ve formě orchestrálního a stylizovanějšího zpracování, jenž obzvláště vynikne v plném obsazení kapely.
K nejvyšším oceněním patří cena Ministra kultury "Za osobité zpracovávání tradičního lidového umění" v roce 1988, v roce 1994 cenu LAUREÁT MFF Strážnice za výjimečně vysokou výtvarnou úroveň jevištního projevu, v roce 1997 cenu LAUREÁT MFF Strážnice za vynikající prezentaci a originální ztvárnění hudebního, písňového a tanečního materiálu, v roce 1999 cenu LAUREÁT MFF Strážnice za vysokou interpretační úroveň předvedeného programu. Cimbalista Vítězslav Mach byl poctěn udělením titulu Laureát MFF Strážnice v roce 2002. V roce 2003 a 2009 obdržel celý soubor FOSKARa v kategorii soubor roku. Cimbálová muzika upravuje a hraje lidové písně převážně z Uherskohradišťska, Uherskobrodska, Kopanic, Zálesí, Strážnicka a Kyjovska. Jako zpestření si ráda zahraje také melodie ze Slovenska, Maďarska a Rumunska.
